Česko má nejhustší síť veřejných knihoven na světě. Ročně je navštíví 24 milionů čtenářů

Do knihovny chodím od té doby, kdy jsem se naučila číst. Naštěstí je u nás moc hezká a docela velká knihovna, ve které se doplňují nově vyšlé knihy. Vždycky si tam vyberu. Doma jsme knihami zavaleni. Dcery mají hromadu svých, tak přemýšlím, jak s nimi naložím. Vnoučata čtou zatím jinou literaturu než já. S knihami se loučím nerada.

Knihy, které se mi líbí si kupuji, do knihovny nechodím. Spoustou knih jsem obdarovala rodiny mých synů, ale nevím, zda je všechny přečetly nebo jsou pouze ozdobou jejich knihovny.

Do knihovny v našem městečku jsem chodila už jako malá holčička, doma jsme moc knížek neměli. Za tu dobu se knihovna mockrát stěhovala, teď skončí snad definitivně ve Valdštejnském zámku, moc se těším na znovuotevření, bude to tam i s kavárničkou. Bez četby si svůj život neumím vůbec představit.

Bez knihy si vůbec nedovedu představit život. Knihy mě provázení už od mládí a do knihovny chodím pravidelně a ráda. Mám doma spousty knih a už bych je neměla ani kam dávat. Proto některé dávám do knihobudek a vždy rychle mizí.Dnes si knihu koupím jen když ji chci mít doma a stojí za to ji vlastnit.Mám spostu krásných a vzácných knih .

Mě také provazely a provádí i dnes knihy mým životem. Mám naštěstí na knihy místo, dříve mi z různých klubů chodily poštou. Chodím do naší knihovny a jsem ráda, že jsme s veřejnými knihovnami na takové výši. Na vesnici nahrazují kulturu ve velké míře.

Celý život jsem byla velká čtenářka, měla jsem velikou knihovnu, byla jsem členkou knižního klubu a navíc chodila do knihovny. Zmněnou mé rodinné situace jsem celou svou knihovnu dala do antikvariátu, dala dětem a darovala knihovnám. Do mého malého bytu se vejde jen pár mých nejoblíbenějších knih, ale chodím do knihovny. Jen oči už mám slabší a nevydržím dlouho číst.Naučila jsem lásce ke knihám i svoje dcery ty ji předávají svým dětem.

Do místní knihovny chodím 59 let. Knihovnice už je tam "pár" let nová a schovává mi knížky dle požadavků. Líbí se mi, že jsme na prvním místě s knihovnami. Mam doma "pár" knih, spoustu jsem jich darovala kamarádce do soukromého klubu a dávám taky knihy do knihobudky.

Ano, knihy jsou problém každého kdo má malý byt. Ale mám je ráda i když do nějaké veřejné knihovny už nechodím. Jako mladá jsem byla u nás v knihovně pečená-vařená.

No, já jsem byla z těch, kteří si knihy vždy kupovali. Vlastně obě se sestrou jsme byly takové. Odebíraly jsme knihy z Klubu přátel poezie nebo Čs. spisovatele. Do knihovny jsem chodila pouze jako žákyně!! Samozřejmě po letech nastal problém,co se všemi knihami. Ve svém minibytě nemám obrovskou knihovnu, to přiznávám. Mnoho knih jsme daly do antikvariátu, některé, třeba humorné nebo různé cestopisy a dějiny válek od cizinců dala kolegům odborníkům. A teď začínám věnovat knížky neznámým čtenářům do knihobudek.

„Buďme vděčni za knížky, dokud ještě jsou. Já vím, že čtečka je modernější, levnější a skladnější. Ale knížka je každá jiná, nikdy jí nedojdou baterky a voní.“ M. Eben