Foto: autorka

Fotoreportáž: Říjen v podzimních tónech

3. 11. 2019

Můj příběh

Autor: Elena Valeriánová

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Potůčková 3.11.2019 11:29

Super, krásné fotky jako u Tebe vždy a měla jsi říjen hodně akční!

Hana Nováková 3.11.2019 11:26

No nádherný říjen spolu s ženským triem. POdle fotek a článku jste si to náležitě užily. Díky za seznámení a přiblížení krásného kraje

Eliška Murasová 3.11.2019 10:53

Eleno, hezky si shrnula svůj a trochu i můj říjen. Fotky parádní, vtipné, potěšení pro oko, díky moc .

Jana Kollinová 3.11.2019 10:15

Eleno, vždy s potěšením sleduji Tvoje fotoreportáže. Ve fotografiích nabízíš krásné okamžiky. Je neuvěřitelné kolik krásy je kolem nás a šťastný každý kdo ji dokáže vnímat. Pro mě je z nabídnutého souboru bonusem Pozlacené ráno. Děkuji. Jako věrná obdivovatelka Tvých fotografií nemohu zapomenout na fotografii Spoďáry. :-)))))

Jitka Hašková 3.11.2019 10:06

Bezva reportáž a krásné fotky. Děkuji.

Věra Ježková 3.11.2019 10:06

Prima. Moc hezké fotky.

Alena Tollarová 3.11.2019 09:57

Už jsem na Tvoji říjnovou reportáž netrpělivě čekala. Co říct? Když se vynechá to nachlazení, měla jsi krásný říjen. A já jsem šťastná, že aspoň kousíček jsem ho sdílela s Tebou :)

Eva Mužíková 3.11.2019 09:49

Eleno, hezky mi ten dnešní den začal. Prohlížím Tvé krásné fotky se vtipnými popisy a bavím se.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá