Cyril Höschl: Optimističtí jedinci jsou na tom lépe než škarohlídi

Je zajímavé, že když se podzim blíží jsem z toho rozladěná, mívám mírné deprese a špatnou náladu. Když se ale podzim dostaví v plné své kráse, jako tomu bylo minulý týden, užívám si ho naplno. Po změně času už se ale těším do tepla za kamna a ke svým koníčkům, na které nebylo na jaře a v létě moc času. Vrhnu se na ruční práce, čtení, prohlížení starých fotek, s chutí si udělám pořádek ve skříních a šuplících - všechno ale pomalu, a až se mi bude chtít. Nastane čas zklidnění, a to já rozhodně potřebuju.

"nesnáším přehnaný optimismus." Jak vypadá přehnaný optimismus v reálu? V minulosti když jsem vezla manžela do M.B. k lékaři, tak jsem se celou cestu strachovala, kde zaparkuji a zda vůbec najdu místo, z nouze jsem už 3x platila pokutu z špatné parkování. Dnes jsem opět manžela vezla na odběry a negativní myšlenky jsem si zakázala. Celou Boleslav jsme projeli na zelenou vlnu. Přijeli jsme na beznadějně naplněné parkoviště a na otázku, co teď?, jedno auto parkoviště opouštělo. Odběry, jindy třeba na čtvrté, dnes proběhly na první napíchnutí. Optimismus mi dodává energii bez ohledu na počasí a roční období. Dnes už moc dobře vím, že z čeho jsem měla obavy, to sílilo a negativně ovlivňovalo můj život a čemu věřím, to se plní.

Mám ráda Cyrila Höschla. Čtu od něj všechno, co je v dosahu :-)

Nejsem tedy škarohlíd, ale nesnáším přehnaný optimismus. Jak se říká, že je to jistá forma neznalosti. Už si dávám pozor, abych si něco vychválila, i v duchu, protože vesměs dojde ihned k opačnému efektu. To vím z vlastní praxe. Mám ráda podzimní melancholii, ovšem to, že přicházejí Dušičky už teď, kdy mám pocit, že byly ty loňské před pár dny, mě uvádí do stavu depresivního. Přijdou totiž brzy Vánoce, a to je spousty práce s pečením cukroví a s krátkými dny. Nesnáším takové to potemnělé sychravo. S tou stravou je to taky nějak divné. Mám ráda mořské ryby, ale tady sežeňte nějakou dobrou. Ještě když byl Frionor, tak i zmrazené byly vynikající. Nedávno jsem si koupila nějaké Nowako a z trouby jsem vytáhla místo rybích stejků křížaly. Tak nevím. Zatím ještě nezmrzly nějaké plody na zahradě a jinak nutno koupit chemické v obchoďáku, nebo předražené na trhu.Samota je součástí života , ale chápu, když je člověk tak nemocný, že nevidí dobře a nemůže ani číst, špatně chodí, takže nesebere svoje nohy a fantazii, aby se vypravil do přírody, tak to je pro něho hrozné, že potřebuje někoho, kdo se mu bude věnovat.

Ano, každý jsme jiný. Já mám ráda všechna roční období. Jen to šílené vedro co letos panovalo, to už bylo moc. Škarohlíd jsem nebyla, nejsem a určitě nebudu. A s tím už nic prostě nenadělám. Budu-li jíst jídlo ze středomoří nebo z jiného kouta světa,.... Nevím. Na podzim je krásná příroda, barevné listy a jak už psala I. D. je to vidět i na fotografiích co zde jsou k vidění.

"Čtení sloupků profesora Cyrila Höschla je jako pohlazení po duši. Řeknete si, že to by přece mělo být u „dušezpytce' normální. Mělo, ale nebývá. Ne nadarmo se traduje, že: „Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí!' Sama profese psychiatra k tomu nedává pomazání. Teprve když se sejde schopnost nadhledu a přesných formulací s darem srozumitelnosti, člověčenstvím a pochopením pro lidské slabůstky, svébytným humorem a metodou trefných příkladů ze života, může vzniknout dílko, které osvětlí ledacos z dění kolem nás a přitom nementoruje, ale poučí, pobaví a potěší. A to je právě případ Odpovědí bez konce. Vybral a do knižní podoby je sestavil sám autor převážně tak, jak vznikaly jako odpovědi na otázky čtenářů časopisu Reflex. Polemizovat by se dalo snad jenom se samotným názvem. Odpovědi totiž konce mají, a patřičně vypointované!" O knize Cyrila Höschla Odpovědi bez konce. A já dodávám "Má pravdu předsedo! :-) :-)"

Znalosti a názory Cyrila Höschla jsou jedinečné. Rozhovor jsem si ráda přečetla, ale ani v tomto, ani v žádném jiném rozhovoru jsem z jeho úst o "ideálu tzv. středomořské stravy", neslyšela. Ale denně ráno na lačno stopečka meruňkovice. večer před spaním decinka červeného, obojí z Moravy a v mezičase dostatek práce na zahrádce, ježdění na koloběžce, nestarání-se o to, co a jak, zda dobře, nebo špatně, dělají druzí, mě bezpečně pozitivně naladí vždy a za každých okolností.

Podle fotek na Fotu dne je podzim tak nádherné období, že není důvod mít splín. Chce to jen využít každičké chvíle, kdy svítí sluníčko a jít ven.

Oldřichu, ten odkaz zřejmě není to pravé ořechové, pokud jde o stravu. Jinak ovšem děkuji za snahu pomoci mi orientovat se. Pokud jde o stravu, mám bohaté zkušenosti.

Jano, ta středomořská strava, tím se nemyslí jen jednotlivé potraviny. To je celý souhrn jídel a dalších zvyků. Dobře to ukazuje tzv. střemořská potravinová pyramida. I další informace najdeš třeba na https://1url.cz/KMnaa . (Dát si tento odkaz do vyhledávače.) Takže ano, co roste v naší blízkosti, souhlas.