Starší lidé si mnohdy neuvědomují, že někteří mladí lidé jsou nejistí a zakrývají to přehnaně sebevědomým chováním. Nejistota pramení z nedostatku zkušeností, touhy uspět, prosadit se, nebýt považován za nezkušeného. Výsledek?
Třicetiletý mladý podnikatel se chová jako by mu patřil svět, mezi řečí zmiňuje jména vlivných lidí, aby všichni okolo získali pocit, že se s nimi zná. Ze všech sil se snaží vzbudit respekt. Staršímu zkušenému podnikateli to může být k smíchu. A tak řekne: „Můj milý, v životě se všechno nevyvíjí tak jak si člověk v mládí představuje….“
A je zle. Mladý muž celý zarudlý říká: „Nejsem žádný váš milý, pane.“
„Ježíšmarjá, chlapče, nevztekej se, vždyť já to nemyslel špatně, normálně si povídáme...“
„Netykejte mi, já vám taky netykám.“
Starší lidé řeknou: Mladý je nějaký nervózní, co si o sobě myslí?
Mladší lidé řeknou: Správně, ten starý náfuka mu nemá co udílet blahosklonné rady.
Kde je pravda? Tu si vytvoří každý sám podle toho, kolik mu je právě let.
Dříve bylo v zaměstnání naprosto běžné, že starší lidé mladým tykali. „Možná to bylo tou komunistickou výchovou, ale když jsem v osmnácti nastoupila jako sekretářka, naprosto všichni starší muži i ženy mi v práci tykali. Vůbec mi to nepřipadalo divné. Nyní si nedovedu představit, že bych automaticky tykala nějakému novému kolegovi. Jeden starší kolega tyknul naší nové mladinké účetní a ta si další den stěžovala u nadřízeného, takže se jí musel na poradě omluvit,“ vypráví pětašedesátiletá Ivana.
„Měřit nebo nějak dokazovat, že je člověk věkově diskriminován je těžké. Většinou záleží na tom, jak je člověk citlivý, individuálně nastavení,“ uvedla socioložka Lucie Vidovičová. A pokračuje: „Někdo by třeba mohl vnímat jako diskriminační opatření to, že je určen věk, kdy má člověk nárok na odchod do důchodu. Pro někoho je naopak naprosto přirozená věc a vůbec ho nenapadne nad tím přemýšlet. Nebo by někdo mohl vnímat jako diskriminaci kvůli věku, že ho někdo pustí sednout v dopravním prostředku, zatímco někdo jiný je za to rád.“
A podobně jako je v tomto směru různé vnímání mezi lidmi staršími, je různorodé i vnímání ageismu mezi mladými.
„Děda mi často říká, že něčemu ještě něčemu nerozumím, že jsem moc mladý. Chápu ho, zároveň mě to štve. Na rozdíl od něj, jsem totiž vystudoval Karlovu Univerzitu, založil jsem dvě firmy, které šlapou, mám vlastní byt. On byl celý život zaměstnaný v jedné dílně a byt dostal od podniku. Vím, byla jiná doba, ale nemyslím si, že má právo mi neustále dávat najevo, že něčemu nerozumím, protože jsem mladší než on, když vidím, že se naopak on v mnoha směrech neorientuje, ale nikdy nechce slyšet něčí názor,“ říká dvaatřicetiletý Tomáš.
Někdy nabírá ageismus až legrační podoby. K tomu měl výstižnou historku zesnulý psychiatr Slavomil Hubálek, který pomáhal firmám hledat vhodné uchazeče na vedoucí pozice. „Jednou jsem byl svědkem výběrového řízení, kdy manažeři říkali: Toho starého rovnou vyřaďte a probereme ještě jednou ty dva mladší. Já jsme nevěděl, o kom mluví, nikdo starý tam nebyl. Pak mi došlo, že tak označují uchazeče, který měl třicet let.“
Stárnutí v mnoha lidech vyvolává pocit, že v životě už vše zažili, viděli, slyšeli. Mnohdy je to pravda. Když poslouchají mladé lidi, mají silnou chuť říct jim své zkušenosti, názory, poučit je, varovat je. Jenže velmi záleží na tom, jakou formou tu udělají.
Někdo řekne: Vím, že mi do toho nic není, ale kdybys chtěl slyšet můj názor, rád bych si s tebou promluvil, protože podobnou situaci jako ty jsem řešil.
Někdo řekne: Co ty o tom víš, jsi ještě moc mladý, o tom budeš moc mluvit, až ti bude jako mně a až prožiješ to, co mám za sebou já.
V prvním případě se mladý člověk možná zamyslí a bude si chtít povídat dál. V druhém případě se spíše naštve.
Podceňování druhého, blahosklonné jednání, pokusy o vytvoření vlastní důležitosti, nevyžádané rady, poučování, to vše toho, kdo to musí poslouchat, štve. Když to slyší mladý člověk od člověka starého, štve ho to dvojnásob a stává se na to háklivý stejně jako jsou staří lidé citliví na cokoli, čím jim mladí naznačují: jsi starý, pomalý, neumíš jazyky, toto nezvládneš.
