Zrcadlo nesplněných přání 21

Dano, bydlel jsem šest let v krčském sídlišti a bylo to moc pěkné bydlení. Blízko byly lesy, kunratický Šeberák a taky les, který se táhl od Novodvorské až dolů k bránickému pivovaru. A taky čistý vzduch. Ale do Labutě na pivo jsem nechodil, až dál do Václava IV. A pak kolem nemocnice domů.

Oprava:.... v dnešním díle...

Jane, v jednom díle jsi psal o sídlišti, kde jsi žil. Jezdil jsi tam kolem restaurace U LABUTĚ. Svět je malej, já kolem něj zase jezdila ještě nedávno do práce.

Nemají to lehké lidé,, kteří moc o všem přemýšlí a mají z toho těžkou hlavu. Ale čtení je to moc pěkné, nutí k zamyšlení a vlastně lidský osud je si převážně velmi podobný.

Nějak... to mám jako Karel. Poslední štaci. Jenom nemám komu zavolat a přitulit se.

Dano, díky. Možná můj příběh nebude dobré čtení pro někoho, kdo usilovně hledí vstříc našim "světlým zítřkům." Svůj postoj jsem už vysvětloval. Ty dvě časové roviny, ve kterých se můj příběh pohybuje, dělí příliš mnoho. A nejen léta času. Entuziasmus mládí a současnost starého a unaveného člověka, zmítaného zdravotními problémy. Proto možná ten až nostalgický návrat do mládí. Děkuji všem dámám, které tehdejší Karlovu cestu absolvovaly s ním.

Jene, když jsem dočetla nyní už 21 díl, tak jsem si musela dát pauzu a přemýšlet. Nalila jsem si sklenici dobrého růžového vína a zavřela oči. Doopravdy nechci papouškovat slova už přede mnou vyřčená a napsaná. Prostě se mi líbil. A víc dost.

Já osobně jsem si v mládí psala hodně úvah i zážitků z cest a s lidmi. Řekla bych, že jsem si v sobě potřebovala trochu uklidit. Nevěděla jsem, co chci, ale věděla jsem, co nechci. Dnes vzpomínám minimálně a ani mi to nějak nejde, všechno to dřívější mi dost rychle mizí z hlavy podobně jako všechny ty mé básničky. :-D

S těmito úvahami a otázkami souzním. Jen si myslím, že v mládí jsme víc žili a nyní víc mudrujeme. Věrko, ovšem přemýšlím i o tvých slovech.

Je vidět, že nepokoj duše vydržel Karlovi celý život. Nedivím se, v jádru zůstáváme stejní. V mládí jsem napsala spoustu „moudrých“ slov. Protože jsem přemýšlela o životě víc než teď. Nyní ho naopak víc žiji. Ač mám s návraty trochu problém, zrovna zítra jedu na návštěvu do vesničky mých prázdnin. Loni jsem tam byla poprvé po více než 45 letech. I pro mne je noc dobou největšího klidu. Jendo, díky za krásné čtení.