Foto: autorka

Rozloučení s Albánií

25. 10. 2019

Můj příběh

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení:

(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marcela Pivcová 1.11.2019 10:49

Od Zuzky jsem si zajímavé vyprávění hned po jejím návratu vyslechla, nyní jsem si konečně prohlédla i hezké fotky.

Dana Kolářová 31.10.2019 08:00

Pěkné fotoloučení.

Hana Práglová 28.10.2019 21:08

Je moc dobře,že máš spoustu vzpomínek,které ti nikdo nevezme...a se kterýma ses dokázala podělit...Tam jsem nikdy nebyla...

Helenka Vambleki 27.10.2019 18:32

Povídání i fotky-paráda, ale přee jen, po tom strachu, co jsme o tebe letos měli, nějak nemám chuť jet zrovna tam :)

Eva Mužíková 26.10.2019 15:51

Také jsem si ráda článek přečetla a prohlédla fotky. Vím, že se do této země nikdy nepodívám, proto díky za zprostředkování..Také jsem se o Tebe moc strachovala..

Elena Valeriánová 26.10.2019 14:43

Zuzko, konec dobrý všecko dobrý. To zemětřesení s námi zatřáslo se všemi a to strachem o tebe. Byla jsem jednou v Albánii, ale měla jsem smůlu na neschopné delegáty. Ale nelituji toho i tak to byla krásná dovolená. Fotky super. *****

Anna Potůčková 26.10.2019 10:46

Moc hezká reportáž, krásné fotky a hlavně že jsi dojela z Albánie v pořádku!

Alena Tollarová 26.10.2019 08:47

Byla jsi to Ty, Zuzko, kdo mě jako první informoval o Albánii takovým způsobem, že jsem se chytila drápkem. A když tam byl na dovolené loni syn a byl nadšený stejně jako Ty, bylo rozhodnuto a do Albánie jsme se letos také vydali. Byli jsme o kus dál než Ty a taky se nám moc v AL líbilo. Však jsem o tom taky napsala.

Soňa Prachfeldová 25.10.2019 22:38

Zuzko, ale měli jsme o Tebe strach, když pan Libánský nás informoval pravidelně o zemětřesení a byli jsme rádi, že jsi se v pořádku vrátila. Albánii neznám, jen z vyprávění .

Marie Seitlová 25.10.2019 19:41

Zuzko děkuji za článek a pěkné fotky. Jsem ráda, že jsi v pořádku přijela domů.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá