Není bolest jako bolest

18. 10. 2019

Hodnocení:

(5.2 b. / 33 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Magdalena Klosová 15.3.2021 15:54

Taky mi ukápla slzička. Umíš to. A dále "ceň zuby".pa mm Napsala bych mail, ale nevyměnily jsme si.

Marie Měchurová 30.10.2019 11:04

Tak jsem si trošku poplakala. Kdyby to šlo, tak bych zahraňovala všechna zvířata na celém světě. Tento příběh dopadl pro oba aktéry dobře a to je dobře !!

Zdenka Jírová 19.10.2019 23:48

Mě takové zprávy vždy moc dojímají. Chovám kočičku a nedávno , chudinka, přišla o několik zubů právě kvůli zánětu dásní. Už je v pořádku, ale byla jsem z toho dost špatná.

Soňa Prachfeldová 19.10.2019 19:50

Každé trápení dojde jednoho dne svého konce. Lidmilko, citlivá dušičko, jsem tak ráda, že jsem Tě poznala.

Danka Rotyková 19.10.2019 13:43

Pěkné povídání, dojímavé. Díky.

Libor Farský 19.10.2019 11:27

Krásné, cítím s vámi oběma ...

Lenka Hudečková 19.10.2019 08:25

Lidmilko, rozplakala jsi mě...

Jana Šenbergerová 18.10.2019 18:50

Článek mě dojal a fotka pejska zaujala. Kdybych nikdy neviděla psa, věřila bych, že je to hlavonožec. Chodíváme kolem zahrady, kde celkem nedávno zemřeli stářím dva pejsci. Majitelé si pořídili nového, se kterým se od malého štěněte kamarádíme přes plot. Dobroty mu nenosíme, ale o pohlazení si vždycky řekne. Potěšení bývá na obou stranách. Lidmilko, to je pohoda, když jsou zuby zase v pořádku a můžete je na sebe cenit, viď.

Hana Rypáčková 18.10.2019 17:32

Lidmilo, napínavé čtení. Aspoň že tak. Dcery Šmoulinka taky žila bez packy... Užívej si zuby perličky...

Naděžda Špásová 18.10.2019 16:35

Lidmilko, ty fakt nezklameš. Ty zuby ti nezávidím a pejskovi tlapku taky ne. Moc hezky jsi to napsala. Kéž bych si ke své zubařce taky vesele vykračovala, já tam chodím jako na popravu, zatím jsem nedostala odvahu se objednat. :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá