Nenechávejte se otrávit svým okolím

Zabírá opravdu hned vtipně odpovědět. Moje setra, když řeknu v obchodě to je ale hezký svetřík ,tak ona hned dodá ,ale pro tebe se už nehodí vždyť je ti 70. No a já hned odpovím ,vždyť si ho nekupuji ,ale musíš uznat , že je hezký a nějaké 20leté dívce bude moc slušet. Vždy se mi snaží připomenout můj věk a mě to někdy docela rozesměje. Já vím kolik mi je ,ale přesto se mi líbí věci ,které si nekoupím ,ale kdyby mi bylo 20, tak by mi slušely.Stále říká, co už ,vždyť už jsme staré a já jí odpovídám dej pokoj a žij a raduj se dokud můžeš. Život strašně rychle letí a stále se jen hlídat je na nic.

Málokdy jsem se setkávala s nějakými rádoby dobře míněnými radami nebo dokonce kritikami. Jistě ne proto, že bych u svých známých byla tak oblíbená, spíš nebyly tak časté příležitosti. V současné době ale nějak pár příležitostí vzniklo. Moje reakce: ihned odpálit, či "vzít vítr z plachet" nějakým příhodným výrokem. Mám pocit, že to zabírá.

Tak já takové nepříjemné osoby znám 2, jsou to obě ženy. Ta horší je moje sestra, která neustále a bezdůvodně kritizovala celou mou rodinu mnoho let. I když jsme se jí snažili vyhýbat co nejvíc, nešlo to úplně. Tím jedem otrávila celé příbuzenstvo. Já jsem na to už neměla sílu, a tak, když mně k 60. narozeninám ani nepopřála dobrý den, přestala jsem jí kontaktovat. Bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Pokud ji potkám, pozdravíme se a než se stačím nadechnout, je pryč. Utíká, snad se alespoň trochu stydí za své odsudky. No a pak občas potkám tu druhou problematickou osobu, bývalou kolegyni z práce. Ta mne sice vždycky zasype množstvím negativních názorů na svět a lidi, ale to ustojím, neútočí přímo na mne. Tu tak trochu omlouvám, přestála vážnou nemoc a najednou je tu šedesátka a samota. Toleruji ji a rozhodně před ní neutíkám. ☺

Jsem na tom podobně jako Hanka R. Nikdo mi život neznepříjemňuje a já se snažím, vlastně je to má povaha - neznepříjemňovat život jiným. Spíš se snažím činy, či názory pomoci.

Malé doplnění poslední věty 14.10.2019 22:18: ....problémy moje, což jsem před pěti, možná ještě dvěma, třemi lety nevěděla :-)

Nijak neřeším, co si kdo o mě myslí...jsem odjakživa dost asertivní a stejně jako umím říkat věci na rovinu, nepříjemného a dotírajícího člověku dokáži usadit a být přitom taktní. Na povídavé vyzvídající drbny nereaguji...obracím hovory na jinou stranu...ale hlavně se jim vyhýbám. Naštěstí kolem sebe tolik takových lidí nemám.

Chtěla bych jen Lence Kuchařové říci, že se zbytečně připravila o kamarádku, tedy pokud si mimo těch telefonátů jinak rozumněly. Měla si ji prostě vychovat, samo že nenápadně. Např. děvče mám na tebe jen 8 min., atd. Pokud nepochopí tak dřív než ona, sama začít stížnosti na kdekoho, vždyť to nemusí být rodina, věřte brzy toho nechá:-) a je to docela zábavné. Neztrácím prkotinou své známé a tento případ prkotina je..

Přiznávám, že je příjemné být s kýmkoliv, i se zcela neznámým člověkem, na stejné vlně. O nic méně se však musím pousmát nad výhradami proti paní Halátové. Ona to tak prostě má a já se musím usmívat proto, že já to před pěti lety měla úplně stejně :-). Ono nezáleží na tom, kdo má proti mě jakékoliv výhrady, ale jak se s nimi umím vyrovnat. Pokud jsem slabá povaha a pochybuji sama o sobě, tak se při první kritice složím a oplácím stejnou mincí. Pokud má se mnou a s mým chováním někdo problémy, tak určitě to nejsou problémy moje :-)

PS.Omlouvám se za překlepy.

Měla jsem ,,přítelkyni ",která si myslela,že má právo mi telefonovat kdykoliv,když má touhu si stěžovat na své děti,vnučky,snachu atd. a to pokaždé minimálně hodinu.Když jsem jí jednou řekla,že mi není dobřa a potřebuji si lehnout,tak to odmítla respekotvat a se slovy ,,jenom chvilku " si ze mne udělal opět ,,suchou vrbu " a hodinu a půkl do mě opět ,,lila " stížnosti na svou rodinu.Ty její telefonáty,plné nářků a stížností už nebyly k vydržení a k ukončení našeho ,,přátelství " stačilo jenom to,že jsem jí dala najevo,že chci mít aspoň v neděli od těch jejích nářků klid,a že ji prosím,aby respektovala moje soukromí.Dáma se urazila,následovaly e-maily plné výčitek a útoků na moji osobu,na které už jsem odmítla odpovídat.Nyní mám konečně klid na práci činnosti,které mne baví a čas pro lidi,kteří za mne nevysávají veškerou energii.Člověk musí umět udělat konec vztahům s takovými lidmi,kteří si vás pletou s odpadkovým košem a ještě očekávají,že se jim budete omlouvat,když to nechcete dělat.Takoví lidé jsou jako pijavice.Tak tohle ne ! I konání dobrých skutků má své hranice a limity,ze kterých nesmí člověk slevovat.