Jinými slovy, někteří lidé se ve čtyřiceti dokáží mstít té paní za to, že kvůli ní táta kdysi opustil jejich mámu.
Macechy. V literatuře jsou líčeny jako bestie, které ubližují nebohým sirotkům. Ve skutečnosti to bývá mnohdy tak, že se macechy, až zestárnou, naopak stanou lovnou zvěří. Osamělá, stará dáma je velmi často snadný terč a toho využívají dospělé děti jejich partnerů.
„Když manžel zemřel, jeho dcera se mi pomstila za to, že kvůli mně kdysi opustil ji a její mámu. Vlastně ji chápu. Ale nečekala jsem, že její nenávist ke mně je tak velká, že se tak silně projeví v době, kdy je jí přes padesát a mně téměř sedmdesát,“ vypráví Ivona, která loni ovdověla. S manželem prožila velkou láskou a pěkný život. Problém byl v tom, že láska byla tak velká, že dotyčný kvůli ní kdysi opustil svou ženu. S dcerou, která tehdy byla v pubertě, se chtěl vídat, ale ona odmítala. Brala jeho novou známost jako křivdu, která se neodpouští. „Petr to těžce nesl. Jeho dcera nikdy nebyla ochotna připustit možnost, že manželství jejich rodičů bylo špatné. Hádali se, každý měli jiné zájmy, bylo to trápení. Petra všichni odsuzovali, když si mě bral, ale my jsme oba věděli, že jsme si souzeni, že to jinak nejde,“ vypráví Ivona. S Petrem prožívala roky bolesti, kdy bojoval s rakovinou. Stála mu po boku, pečovala o něj v posledních dnech života. Jeho dcera ho párkrát navštívila, ale vcelku mu nijak napomáhala. Když zemřel, začala Ivoně dělat ze života peklo. „Prodala jsem náš byt, abych jí dala nějaké peníze. Po Petrovi nic nezbylo, neměli jsme našetřeno, žili jsme z penzí. Nastěhovala jsem se k sestře. Jenže holce to nestačí, rozhodla se mi mstít. Zjistila jsem, že mě pomlouvá a že na mě dokonce píše anonymy. Jsem pokladní v klubu seniorů a ona tam poslala podnět ke kontrole, že prý kradu peníze z pokladny a žiju si nad poměry. Bylo to trapné a opravdu jsme zjistili, že to psala ona,“ vypráví Ivona.
Podobné situace často prožívají vdovy, které neměly dobrý vztah s dětmi svých partnerů z předchozích vztahů. Ne vždy tomu tak bylo jejich vinou, některé se snažily s dětmi partnera navázat kontakt, ale z různých důvodů se to nedařilo.
„Když po smrti staršího muže zůstane partnerka z nového vztahu, často se vlastní mužovy děti slétnou na dědictví jako supi. Vztah k tatínkově partnerce po jeho smrti bývá negativní, bez ohledu na její věk. Mám v péči řadu žen, které jsou akcemi takových supů značně deptány. Možnost obrany je složitá. A s přibývajícím majetkem rodin jsou situace komplikovanější,“ uvedla psychiatrička Tamara Tošnerová, autorka knihy Jak si vychutnat seniorská léta.
A problém zřejmě bude čím dál častější, protože se rodiny rozpadají a lidé navazují za život více vztahů, než dříve. V podstatě se nyní stalo běžné, že se člověk rozvedl a založil novou rodinu. Ti šťastní fungují tak, že se nová partnerka či nový partner stýká s dětmi z předchozího vztahu, mají kamarádský vztah, v horším případě aspoň vztah korektní. Jenže je nemálo takových, kteří prostě tatínkovi nechtějí odpustit, že si našel novou paní. A neodpustí mu to nikdy, ani po jeho smrti.
„Když můj muž zemřel, volala jsem jeho dvě dcery z prvního manželství. Ihned přijely. Já jim šla vařit kafe, i když jsem se sotva držela na nohou. Když jsem to kafe nesla do obýváku, viděla jsem, jak prohrabují zásuvky. Nevím co hledaly. Dělala jsem, že jsem to neviděla,“ vypráví jednaosmdesátiletá Anna. „Pak mě kontaktovala advokátní kancelář. Žádala, abych dcerám mého muže vydala jeho zlaté hodinky a jeden cenný obraz. Tak jsem jim to dala. Vím, že jsem na to měla také nárok, ale přece se s nimi nebudu hádat. Od té doby se neozvaly, ale doslechla jsem se, že o mě říkají, že jsem zlodějka, že jsem jim odmítla vydat cennosti po jejich otci. Nic cenného jsme neměli. Jim šlo ještě o jeden obraz, ale ten muž už dávno prodal, přilepšovali jsme si z toho k penzi. Došlo mi, že ony jen čekaly na jeho smrt, aby mě mohly potrápit. Že teď mají příležitost ukázat svou sílu, když jsem sama, smutná, nemocná,“ říká Anna, která vlastní děti nemá.
Jedná se o velmi smutné příběhy, které dokladují, že v mnoha rodinách se odehrály události, které někdo považuje za zradu, za křivdu. A že může trvat i desítky let, kdy se někdo rozhodne se za takovou křivdu či zradu pomstít. Jak už to bývá, ideálním terčem pomsty je člověk, který je oslabený, zahnaný do kouta, který právě prožívá těžkou životní situaci. Tedy macecha, ze které se stala vdova.
