Když se vdově mstí nevlastní děti
Ilustrační foto: ingimage.com

Když se vdově mstí nevlastní děti

10. 10. 2019

Jde o poměrně častou situaci, do níž se dostávají ženy, kterým zemřeli partneři, jež měli děti z předešlého vztahu. Jedná o nepříjemné vyústění dlouholetých problémů mezi dospělými dětmi a ženami jejich otců.

Jinými slovy, někteří lidé se ve čtyřiceti dokáží mstít té paní za to, že kvůli ní táta kdysi opustil jejich mámu.

Macechy. V literatuře jsou líčeny jako bestie, které ubližují nebohým sirotkům. Ve skutečnosti to bývá mnohdy tak, že se macechy, až zestárnou, naopak stanou lovnou zvěří. Osamělá, stará dáma je velmi často snadný terč a toho využívají dospělé děti jejich partnerů.

„Když manžel zemřel, jeho dcera se mi pomstila za to, že kvůli mně kdysi opustil ji a její mámu. Vlastně ji chápu. Ale nečekala jsem, že její nenávist ke mně je tak velká, že se tak silně projeví v době, kdy je jí přes padesát a mně téměř sedmdesát,“ vypráví Ivona, která loni ovdověla. S manželem prožila velkou láskou a pěkný život. Problém byl v tom, že láska byla tak velká, že dotyčný kvůli ní kdysi opustil svou ženu. S dcerou, která tehdy byla v pubertě, se chtěl vídat, ale ona odmítala. Brala jeho novou známost jako křivdu, která se neodpouští. „Petr to těžce nesl. Jeho dcera nikdy nebyla ochotna připustit možnost, že manželství jejich rodičů bylo špatné. Hádali se, každý měli jiné zájmy, bylo to trápení. Petra všichni odsuzovali, když si mě bral, ale my jsme oba věděli, že jsme si souzeni, že to jinak nejde,“ vypráví Ivona. S Petrem prožívala roky bolesti, kdy bojoval s rakovinou. Stála mu po boku, pečovala o něj v posledních dnech života. Jeho dcera ho párkrát navštívila, ale vcelku mu nijak napomáhala. Když zemřel, začala Ivoně dělat ze života peklo. „Prodala jsem náš byt, abych jí dala nějaké peníze. Po Petrovi nic nezbylo, neměli jsme našetřeno, žili jsme z penzí. Nastěhovala jsem se k sestře. Jenže holce to nestačí, rozhodla se mi mstít. Zjistila jsem, že mě pomlouvá a že na mě dokonce píše anonymy. Jsem pokladní v klubu seniorů a ona tam poslala podnět ke kontrole, že prý kradu peníze z pokladny a žiju si nad poměry. Bylo to trapné a opravdu jsme zjistili, že to psala ona,“ vypráví Ivona.

Podobné situace často prožívají vdovy, které neměly dobrý vztah s dětmi svých partnerů z předchozích vztahů. Ne vždy tomu tak bylo jejich vinou, některé se snažily s dětmi partnera navázat kontakt, ale z různých důvodů se to nedařilo.

„Když po smrti staršího muže zůstane partnerka z nového vztahu, často se vlastní mužovy děti slétnou na dědictví jako supi. Vztah k tatínkově partnerce po jeho smrti  bývá negativní, bez ohledu na její věk. Mám v péči řadu žen, které jsou akcemi takových supů značně deptány. Možnost obrany je složitá. A s přibývajícím majetkem rodin jsou situace komplikovanější,“ uvedla psychiatrička Tamara Tošnerová, autorka knihy Jak si vychutnat seniorská léta.

A problém zřejmě bude čím dál častější, protože se rodiny rozpadají a lidé navazují za život více vztahů, než dříve. V podstatě se nyní stalo běžné, že se člověk rozvedl a založil novou rodinu. Ti šťastní fungují tak, že se nová partnerka či nový partner stýká s dětmi z předchozího vztahu, mají kamarádský vztah, v horším případě aspoň vztah korektní. Jenže je nemálo takových, kteří prostě tatínkovi nechtějí odpustit, že si našel novou paní. A neodpustí mu to nikdy, ani po jeho smrti.

„Když můj muž zemřel, volala jsem jeho dvě dcery z prvního manželství. Ihned přijely. Já jim šla vařit kafe, i když jsem se sotva držela na nohou. Když jsem to kafe nesla do obýváku, viděla jsem, jak prohrabují zásuvky. Nevím co hledaly. Dělala jsem, že jsem to neviděla,“ vypráví jednaosmdesátiletá Anna. „Pak mě kontaktovala advokátní kancelář. Žádala, abych dcerám mého muže vydala jeho zlaté hodinky a jeden cenný obraz. Tak jsem jim to dala. Vím, že jsem na to měla také nárok, ale přece se s nimi nebudu hádat. Od té doby se neozvaly, ale doslechla jsem se, že o mě říkají, že jsem zlodějka, že jsem jim odmítla vydat cennosti po jejich otci. Nic cenného jsme neměli. Jim šlo ještě o jeden obraz, ale ten muž už dávno prodal, přilepšovali jsme si z toho k penzi. Došlo mi, že ony jen čekaly na jeho smrt, aby mě mohly potrápit. Že  teď mají příležitost ukázat svou sílu, když jsem sama, smutná, nemocná,“ říká Anna, která vlastní děti nemá.

Jedná se o velmi smutné příběhy, které dokladují, že v mnoha rodinách se odehrály události, které někdo považuje za zradu, za křivdu. A že může trvat i desítky let, kdy se někdo rozhodne se za takovou křivdu či zradu pomstít. Jak už to bývá, ideálním terčem pomsty je člověk, který je oslabený, zahnaný do kouta, který právě prožívá těžkou životní situaci. Tedy macecha, ze které se stala vdova.

ovdovění rodina
Hodnocení:
(4.8 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Ono je to asi opravdu těžké, někdy ani smrt nesmíří. A co teprve když matka celý život přiživuje tu nenávist a zášť jak k otci, tak i k té couře, co ho odvedla od rodiny. A že ta rodina nefungovala, tak jak by měla? To nevadí. Zvítězila zloba a zášť. Že tím ublížila nejvíce právě těm dětem, je až na druhém místě. Pokud do vás bude někdo skoro celý život vtloukat nenávist, zdravý rozum ji nepřekoná.
Věra Halátová
To se stává. V dnešní době už lze všechno po právní stránce ošetřit. Jenomže ti mužové, jednak si nepřipustí, že by mohli zemřít a už vůbec si nepřipustí, že by jejich děti byly takové hyeny. Zažila jsem to také, v roce 1994, ale nakonec jsem sama všechno zvládla a doufám, že se ten syn manžela, který mně a mým dětem chtěl nechat prodat střechu nad hlavou, má dobře a že mu ty jeho činy přinesly v životě jen štěstí. Já jsem to nakonec všechno dokázala, zaplatila, přežila.
Lenka Kočandrlová
Řekla bych,že se měl hlavně ještě za života pán postarat,aby se se svými dětmi vyrovnal,byt měl včas napsat na paní,nemuselo by se plno ošklivých věcí stát.Jenže každý dělá,že tu bude věčně,nic nezařídí,ani závěť neudělá,no a pak to takhle dopadá.
Dana Puchalská
To jsou velice smutné příběhy.
Anna Potůčková
Měla jsem spolupracovnici, která se nastěhovala ke svému příteli (vdovci), který měl děti. Když zemřel, tak jeho přítelkyně si musela hledat nové bydlení, neboť děti byt po svém otci prodali. Nedali jí ani moc času, aby v klidu mohla najít to nejvhodnější bydlení. Svůj byt měla, ale ten před stěhováním se k příteli prodala.
Jitka Hašková
To jsou pravdivé i smutné příběhy. Vím o případu, kdy dotyčná žena si vzala muže, který ovdověl a jeho dospělé děti si jí mstily, když byla těžce nemocná.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.