Foto: autorka

Blog novomanželky: Tajná svatba 16.

5. 10. 2019

Můj příběh

Autor: Helenka Vambleki

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 5.10.2019 11:39

Vykročte pravou nohou a ať vám na cestu prší jen a jen samé kapičky štěstí :)

Zdenka Hillová 5.10.2019 10:53

Štěstí ,lásku pohodu do dalších společných let

Jana Šenbergerová 5.10.2019 10:44

Heli, Dimko, všechno nejlepší do společných dní i nocí. ♥♥

Hana Práglová 5.10.2019 10:42

Heli,kráčíte tou správnou nohou v dešti k životnímu štěstí!!Tak ať vám to spolu klape i dále!!

Věra Ježková 5.10.2019 10:21

Helčo, ty jsi neskutečná. To fakt píšeš v den svatby? :-)

Hana Rypáčková 5.10.2019 09:31

Modrá je dobrá.. Helo, že to tak napínáš, aby Domko nakonec řekl to Ano...

Soňa Prachfeldová 5.10.2019 09:11

Helenko, vše spěje do finise, ať se zdaří podle vašich snů.

Jitka Hašková 5.10.2019 09:09

Ať vám všechno vyjde jak si přejete

Zuzana Pivcová 5.10.2019 09:06

Helenko, překážky do poslední chvíle, ale pak už bude jen radost. A tu vám spolu ze srdce přeji.

Dana Puchalská 5.10.2019 08:55

Hezkou a šťastnou cestu do manželství. A pravou nohou prosím.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá