Láska po šedesátce. Proč často krachuje

"Kvalitní lidé jsou dávno zadaní" - to znamená, že nezadaný je "nekvalitní". To je trochu hloupé. Kdo chce navázat po šedesátce vztah, ať to zkusí. To je na každém jednotlivci. Sžít se s někým, to je riskantní v každém věku.

Ty vztahy většinou zkrachují na dětech a vnoučatech. Ani ta známost s bývalou láskou či spolužákem/žačkou není to pravé ořechové. Není nám sedmnáct, máme nějaké bývalé vztahy, nové přátele, příbuzné a přece jen třeba po šedesátce i své zvyky a rituály. Na dovolenou bych asi jela s novým partnerem jen jednou, tam se nejspíš ukáže, jak ten vztah vlastně (ne)funguje.

já si nedovedu představit jet s novou do divadla, kina, na výstavy, na hrady a zámky a nedej bože do Řecka na dovolenou.

Jak pravdivé , občas riskantní, je lepší, pokud se trochu znají z minulosti. Přeji všem, kteří nechtějí být sami, ať jim to vyjde .

Co vím,tak se dost osvědčuje si najít bývalého spolužáka...Znám několik takových vztahů.Nejsou si zcela cizí a ví toho o sobě dost.Jinak si myslím,že v tom starším věku tam musí být láska a hlavně tolerance, o všem je třeba se domluvit,aby nevznikly právě ty konce,jak je uvedeno v článku.Rozhodně by se už starší lidé neměli před sebou "předvádět" a dělat se lepšími/jinými ,než jsou,to taky ničemu neposlouží.

Pravdivé. Už jsem tu psala u jiného článku: starého psa novým kouskům nenaučíš.