Mladým vadí, že senioři pracují

A se těm mladým pracovat chce. To je mi novinka... většinou je zajímají drogy a alkohol. Práce nikoli.

Mně je to osobně jedno, co si kdo o mne myslí. Je mi 63 let, jsem průvodkyně a budu pracovat třeba až do stovky. Také jsem se setkala s diskriminací, ale jen nepatrnou. Neustále se učím, napsala jsem malou knížku pro děti a připravuji další. Žiji úplně stejným životem, jako když mi bylo 40 let a cítím se dobře. Je mi ovšem líto, když čtu některé informace o diskriminaci starších lidí. Mnohdy tito lidé nemají peníze na oblečení, nemají dost energie......takže je mladší kritizují...Přála bych všem lidem, aby měli své koníčky, práci a vydělali si peníze na dobré žití a bytí. Každý člověk má ale svůj osud, každy člověk má v životě určité poslání. Od toho se poté odvíjí další "mladé" roky po šedesátce. S přáním všeho dobrého všem mladým a starším "mladým". Jde také o toleranci a úctu k lidem, kteří mají radost z práce, atˇje jim o trošku více než mladým. Přej a bude ti přáno.

Věra Lišková

A co takhle, když už rozdělovat pracující, tak na ty, kteří vykonávají svou práci dobře a rádi a pak na skupinu, která se ve výběru svého povolání spletla a pracuje špatně, bez ohledu na věk.

Pokud je poznámka určena mně "drápat někomu po zádech" musím se opravu pousmát. Pokud si najdete na Google Živnostenský list (myslím můj), který je veřejně přístupný zjistíte z něho, že v současné době pracuji na OVČ v oboru grafik. Což jsem řádně vystudovala. A pokud mám odběratele své práce, oni mi zase platí je jim naprosto jedno kdo práci dělá. Nejdůležitější abych pracovala tak, abych zákazníky měla.

Samozřejmě, že OSVČ (osoba SAMOSTATNĚ výdělečně činná) nikomu nezabírá místo, což má logiku, touto osobou má možnost být každý. Ale není OSVČ jako OSVČ. Když jsem se v roce 1992 stala OSVČ (Výroba pekařských a cukrářských výrobků) a po dvou letech, pro pracovní přetížení, skončila s embolií v nemocnici, tak mi pan primář řekl: "Jóó holka, v dnešní době když chceš úspěšně podnikat, tak na práci si musíš sehnat lidi, jen dirigovat a ne se udřít k smrti, jako tvoji rodiče. Až tato věta mi otevřela oči, abych viděla, co je pro mě v MÉM životě důležité, "NEDRÁPAT SE NAHORU PO CIZÍCH ZÁDECH" a zůstat raději drobným živnostníkem.

Od roku 2006 pracuji jako OSVČ. Platím si zdravotní i sociální pojištění, odvádím řádně daně do státního rozpočtu. Komu tedy zabírám místo? Pokud si někdo od mně tzv. koupí moji práci je jedno jestli jsem senior či nesenior. A to, že pobírám starobní důchod? Ano pobírám, protože jsem celý život řádně pracovala a platila daně. Co k tomu dodat? Závist či něco jiného ?

2.10.2019 18:24: Tak tomu říkám pohled "pravé intelektuálky". Coby "lopata se základním vzděláním" protože mě soudruzi dál nepustili a skutečně "s vysokou školou života" jsem ráno v půl čtvrté šla do kravína, přes den práce na poli a odpolední opět v kravíně. Po mateřské dovolené jsem změnila zaměstnání a šla k černému řemeslu. Jestli nevíte co to je, tak je to 8,5 hodiny práce u stroje (většinou ve stoje, když jde o těžké kusy), práce s bruskou atd., později jsem přešla do ŽBS a pracovala jako brusička skleněných perlí, kde vám 8 hodin, protože se jednalo o dvousměnný provoz, teče voda jak na ruce, tak pod nohama. Když jsem se "propracovala" do část. inv. důchodu, tak díky tomu, že jsem nebyla úplně blbá, vypracovala jsem se na místo administrativní pracovnice. Mohu tedy srovnávat. Je opravdu velký rozdíl mezi tím, co jsem "žila" dosud a prostředím ve kterém jsem se ocitla. Ráno vstát, ne ve tři, ale v šest, hezky se obléknout, načančat se, v mém případě "odpracovat" 7 hodin a nikdo, kdo přišel ke mně na přepážku, nebyl pro mě "blbá lopata" ani za 4 700.-, které jsem si mohla k ČID vydělat. A věřte, kdybych po pěti letech nemusela na 3 operace páteře, byla bych tam ráda do dnes, tedy, pokud by mě někdo nevyšťouchal. Opravdu nevím, co vás na tak hrozném místě tak dlouho drželo, když je tolik možností jít na lepší.

Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy.

Jak tak pročítám příspěvky, většina zde se domnívá, že ve státní správě jsou "teplá místečka". Upřesním: není tomu tak. Zákon se v jednom kuse mění, čili co jednou napíšete, za týden nemusí být pravda. Vláda vám předhodí nedohotovený diletantsky postavený zákon, třeba i bez prováděcích vyhlášek a "úřade, po*er se s tim". Davy lidí předpokládající to, že "úředníci nic nedělají". Nevidí, že v zaměstnání boucháte dvanáctky den co den, že si práci berete i domů, aby byly dodrženy zákonné lhůty. A co se týče dříve narozených v přístupu k úřadu, to by bylo také na kroniku. Přístup "včera jsem to dal na podatelnu, za co vás platíme, že to ještě dneska nemám v ruce?!" + to, že lidé očividně neumí číst a domáhají se svých práv půl roku po uzavření řízení, ač byli řádně obesláni? Normální. Co se týče "starých neomylných struktur" na úřadech, škoda mluvit. Koneckonců, kvůli jedné takovéto (a vyhoření) jsem instituci opustila, ihned po mně chňapla místní firma a jsem spokojena jak želva. Na mé původní místo - jak vy zde míníte "teplé místečko na úřadě" - stále není možné najít dva (jak vidno jsem se neflinkala) pracovníky. Čím ono to asi bude? Tabulkový plat 14 táců pro vysokoškoláka s odborným vzděláním? Vědomí toho, že budete denně ve stresu? Že vám v kanclu bude denně nadávat kdejaká blbá lopata, co má stěží základku, ale "vysokou školu života", jak jste neschopní? Jen do toho, zkuste, pánové a dámy, co sype takovéto "teplé místečko", než o něm něco napíšete. Ještě poznámka: vězte, že za posledních několik let z oné instituce a mého okolí odešli 4 lidé. Lidé to byli na svém místě. Praktici, kteří se zákonem uměli používat i hlavu. Lidé v produktivním věku, kteří mají do důchodu velmi daleko, jen už jim to "teplé místečko" lezlo na nervy. Asi jako mně. Hezký den.