Plzeňská Měšťanská beseda portál Stará Plzeň

Zrcadlo nesplněných přání 10

16. 9. 2019

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Doušová 17.9.2019 10:48

Vrací mě to do mládí. Dík.

Dana Puchalská 16.9.2019 13:56

Moc pěkné , stejně jako ty předchozí díly. Dobře se čtou. Těším se na další.

Jan Zelenka 16.9.2019 13:20

Milé dámy, díky. Pokud mám v rámci tohoto milostného příběhu popsat i tehdejší studentský život, nemohu se soustředit pouze na ty dva blázny. Karlovy deníky do dnešního dne vlastním, i Májiny dopisy. Občas ale přemýšlím, jestli právě toto je normální. Když už nic jiného, je to výborný zdroj inspirace.

Věra Ježková 16.9.2019 12:49

Pravolevý optimistický pesimista se mi moc líbí. Taky bych se tak definovala. Včetně té laterality. Karel měl správné inspirace. Předpokládám, že deníky byly určeny především pro autora, psány z jeho potřeby vyrovnat se s danou situací (ať pozitivní, či negativní). Alespoň já jsem to tak mívala. A nemuselo to být psaní přímo do deníku. Vydrželo mi to hodně dlouho. Díky, Jendo, těším se na pokračování.

Zuzana Pivcová 16.9.2019 12:47

Je hezké, že se tu kromě milostného příběhu objevuje i studentský život včetně postojů a názorů studentů z 60. let. To mě velmi zajímá, jak se vyvíjela situace u mladé generace, která vlastně víceméně odstartovala Pražské jaro (viz protest na strahovských kolejích kvůli vypínání elektřiny).

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá