Dopis Karlu Gottovi po takřka 55 letech

S Karlem Gottem jsem se setkala osobne na internim oddeleni nemocnice v Rokycanech. Byla jsem mlada zdravotni sestricka, akorat po skole. Bylo to v roce 1987 nebo 1988, zkratka pred revoluci, mobil a selfie jeste nebyly. Ja mela odpoledni sluzbu a pan K. Gott prisel s ohromnou kytici na navstevu za starsim panem, ktery byl prijat k hospitalizaci a my nemely zadne tuseni, kdo to je. Tento pan se staral o zahradu a chalupu mistra na Rokycansku. Prisel zkratka mily clovek, a ja si az pri otazce, na kterem pokoji lezi dotycny pan, uvedomila, ze to je p. Gott. A nez jsem se vzpamatovala a vsechny poinformovala, byl pryc. Takze mam v srdicku peknou vzpominku, zadny podpis, zadnou selfie, jen vzpominku :-)

To je miloučké.

Zuzko s úctou vzpomínej,moc milé.

Hezká vzpomínka.

Díky, že jsi se s námi podělila o Tvůj osobní zážitek. Kdo se může pochlubit, že mu napsal Karel Gott? Také mu přeji, aby za pomoci lékařů, rodiny, široké fanouškovské základny i vlastní vůli nad nemoci vyhrál.

S K. Gottem jsem se "setkal" dvakrát. Poprvé, když mě na něj upozornila sestra, která chodila stejně jako on na pražskou konzervatoř. Sama hrála na klavír, ale vím, že Karel měl jako absolventské vystoupení v opeře Francouzi před Nizzou. On totiž měl být operní pěvec. Operu složil Čech J. B. Kittl na slova – Richarda Wagnera! Bylo to někdy po roce 1961. A druhé „nesetkání“ bylo, když před pár lety tak těžce onemocněl, zůstal doma a psal, že rád čte, nejlépe něco humorného. Hned jsem mu poslal svoji knížku Maléry a já (možná znáte), ale třeba se k němu ani nedostala. A ještě jsem mu k tomu poslal svoji píseň „Má stará matka modlí se a věří…“ – mohl to být trhák. Celkový výsledek nula, ale mně to nevadí.

Krásná vzpomínka a milý pozdrav.

Zuzko,parádní článek a super vzpomínka.I já pŕeji hlavně ZDRAVÍ!!!

Nádherné, snad se to ke Karlovi dostane a třeba ti opět odpoví :)

To je moc pěkná vzpomínka.