portál Stará Plzeň

Zrcadlo nesplněných přání 6

3. 9. 2019

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 19.9.2019 15:41

Také zatím "jen" čtu. :-)

Libuše Křapová 4.9.2019 20:07

:-)

Věra Ježková 3.9.2019 15:48

Honzo, děkuji za další vyprávění, plné krásného člověčenství. Nikdy jsem nebyla mladý kluk, jako mladá holka jsem si života moc neužívala. Proto ho teď moc ráda poznávám tvým prostřednictvím.

Dana Puchalská 3.9.2019 14:07

Další hezké čtení. Díky.

Zuzana Pivcová 3.9.2019 13:50

Ne, nepočítala jsem s tím, že se to dovím. To jen se mi tak prohnaly hlavou myšlenky, co všechno jeden člověk během půl století prožije, včetně mě. :-D

Jan Zelenka 3.9.2019 13:47

Zuzko, já ale nepíši rodinnou ságu. Postupem času se budou některé okolnosti objasňovat. Román je dost obsáhlý.

Zuzana Pivcová 3.9.2019 13:44

Ještě maličkost, omlouvám se, patří jinam. U "Tlustonitníku" jsem Vám zkusila poradit prostředky na lepší usínání.

Zuzana Pivcová 3.9.2019 13:24

Vlastně ani nedokážu říct, jestli se těším víc na pokračování příběhu mladého Karla nebo Karla po letech. Co asi se odehrálo všechno v mezidobí?

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá