Sto deset korun na jídlo denně. Je to pro důchodce málo nebo dost?

Zatím jsem to nepočítala. Kupuji si na co mám zrovna chuť, na obědy chodím v práci do Vegetky a večer mám občas jogurt či plátek sýra a k tomu zeleninu. Nakupuji občas libové maso.Dávám přednost nákupu potravin z farmářských prodejen. Řídím se zásadou méně ale kvalitně.

Ema Kessner: tak žijte ;-)

Nelze srovnávat nesrovnatelné. Ale abych se vrátila k tématu článku. Když zprůměruji můj a manželův důchod, tak zdaleka nedosahujeme výše průměrného důchodu. Faktem ale je, že dvě stě dvacet korun denně určitě neprojíme, neřešíme coby-kdyby, až jednou..... Vím, že si musím odžít, co si odžít mám a štěstí, co je vlastně štěstí.....

Někdo tu píše, že jsme obézní ...atd. Víyte, proč je někdo obézní? Protože konzumuje nezdravou stravu. Pečivo, přílohy, vše, co zasytí za méně peněz. Pokud budeme jíst zeleninu, budeme štíhlí. Pokud na zeleninu budeme mít finance. Když v srpnu stojí květák 70,- kč....a jak tady píše jiná paní, nevadí jí jíst 3 dny stejnou polévku apod. Tak mně to vadí. Poctivě jsem pracovala 40 let. Chci žít důstojně. Nenosit obnošené šaty, boty, chci úroveň, jaká přísluší lidem, kteří vychovali děti a pracovali.

Vaření malé (jedné) porce jídla je nehospodárné a tak se musím spolehnout na mrazák nebo jíst stejné jídlo víc dní. Jinak se mi líbí, že portál čtou i krajané v cizině a obohatí jej svojí zkušeností.

Každopádně je štěstí, když jsou spolu dva důchodci. Jeden to má mnohem těžší, a to nejen kvůli stravování.

Ale v jednom vám dávám bezesporu za pravdu, žádný člověk by se neměl udřít k smrti, tak jak se udřeli moji rodiče.

M.S.:Samozřejmě "roboti" 31.8.2019 22:19 byla nadsázka, protože po životě, který jsem prožila, moc dobře vím, že tento seriál je limonáda. Otázkou je kolik lidí věří tomu, že tam bez práce "lítají pečení holubi do huby". Jak sám píšete 31.8.2019 22:35, "k tomu (pozn. tedy na práci) si najmou lidi". 31.8.2019 21:25, není pravda, že když dojde krmivo nebo sláma, že "to není nic zásadního".

M.S. Máte pravdu, jsem "stará škola" a je víc věcí, které moje zastaralé mozkové závity nepoberou, ale že není družstvo jako družstvo náhodou vím :-D. Ivano, vidím to jako s bývalým sousedem, ten mi také radil, abych si místo pracného přehazování kompostu pořídila kanadské žížaly a bla bla bla. Tak jsem se ho jen zeptala, zda je má taky, že to tak dobře ví. Samozřejmě neměl ale radit, to mu šlo :-D

Já stovku denně neprojím, ale za tu cenu, že v restauraci si nekoupím ani čaj, natož celý oběd. Kdybych neměla sílu si uvařit - nevím, jak bych to řešila. Když tolik lidí řeší nadváhu opravdu to ukazuje na to, že umíráme hlady :-)