Lidský mozek váží 1,3 až 1,5 kilogramu, což je rozhodně méně než například 8,5 kilogramu u kosatky nebo pět kilogramů u slona. U člověka ale mozek představuje zhruba dvě procenta tělesné hmoty, což ho posouvá do vedení v rámci živočišné říše.
Jenže rejsek má relativní váhu mozku v poměru k váze těla čtyři procenta, tak proč není chytřejší? Odpověď zní, že vztah mezi velikostí mozku a inteligencí je mnohem složitější, než se dříve myslelo. Uvádí to nová studie vědců pracujících s antropologem Jeroenem Smaersem z londýnské univerzity UCL.
Jejich studie nazvaná Komparativní analýza vývojových rychlostí odhalující různé způsoby encefalizace mozku (jeho kvantitativního i kvalitativního vývoje) u netopýrů, masožravců a primátů, byla zveřejněna v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Vědci analyzovali údaje o velikosti mozku a těla stovek žijících i vyhynulých netopýrů, masožravců a primátů, a dokázali rozpoznat trendy, které se odvíjely během milionů let.
Jak se vyvíjeli, zmenšoval se například mozek netopýrů mnohem pomaleji než jejich těla, což vyústilo ve větší relativní váhu mozku. V tomto případě mohla být příčinou potřeba adaptace. S menším tělem se lépe manévruje, ale zároveň si netopýři uchovali dostatečnou rozpoznávací výkonnost, aby se dokázali pohybovat a lovit ve tmavém prostředí.
Podle Smaerse se změny ve velikosti těla často odehrávají nezávisle na změnách velikosti mozku a naopak. „To znamená, že relativní váha mozku v poměru k hmotnosti těla poskytuje jen omezenou informaci o inteligenci jedince. A proto by nikdo neměl od rejska čekat v dohledné době nějaké podstatnější intelektuální výkony,“ uzavřel Smaers.
