O důchodcovské existenci

Milé dámy, všem vám děkuji za pěkné komentáře. Potěší to!

Máte pravdu. Každý z nás si v životě prošel horším i hezčím obdobím a zanechalo to v něm smutek i radost. Někdy jsou ty váhy v jedné rovině a někdy je jedno závaží těžší než druhé. Co ale člověku krom chatrného zdraví zůstává, to je myšlení a chuť se stále něčemu novemu učit, pořád si dávat otázky a hledat odpovědi. A je toho tolik, že se to nedá ani popsat. Moc pěkný článek.

Mě stáří tedy moc nebaví, i když se snažím být aktivní seniorka. S tím psem jsem se pobavila, my máme dva a přesně takhle se ráno chovají. Naštěstí jsme na to dva, já mám na starosti hlodavce, manžel pejsky. Myslím, že vy nejste z těch, které věk zkrouhne. Zlě pomine, vzpomínky zůstanou a jede se dál. Moc vám to přeju.

Stáří mě zatím velmi baví. Pokud nic nedělám, jen tak si přemýšlím, je to proto, že nevím, co dřív, abych se nestrhala a přesto si ještě užila nějakých radostí. Starostí jsem zažila už víc než dost. Pěkně jste to napsal a příjemně svou přítomností oživil zdejší portál.

Líbí se mi a oceňuji, že i strasti věku umíte podat s velkým a vtipným nadhledem. Psychika dělá divy!!

Honzo, paráda. Díky za dávku moudrého humoru. „Stáří může být nešťastné a neradostné právě tak jako mládí. Srovnávám-li, nezdá se mi stáří i se všemi slabostmi, které přináší, bez radosti; jen zabarvení a zdroje těchto radostí jsou jiné.“ W. Humboldt

Paní Jarmilo, takovému životu musí člověk jen fandit. Já jsem přesluhoval hodně dlouho a jezdil jsem jako obchodní zástupce po republice. Dalo se s tím slušně vydělat a tak jsme jezdili po světě, jako vy. Druhý infarkt mne od práce bohužel vyhnal.

Jsem sice v důchodu ale nevím co bych bez své práce dělala. Práce mi dává smysl života. mohu si za vydělané peníze cestovat několikrát ročně k moři či na různé poznávačky a nemám čas na nějaké nemoci či bebíčka. Prostě žiji a pracuji a daří se mi lépe než když jsem do práce chodit musela. Te´d pracuji protože mi to baví.

Dobře napsané ! Nejhorší je opravdu nemoct se zvednout, nevědět, co dělat a vůbec nejhorší - přestat myslet ! :-))