O létajícím prstýnku

O létajícím prstýnku

9. 8. 2019

Ne, nebudu vám povídat pohádku, i když dobro a zlo v tomto příběhu taky hraje určitou roli. Je to příběh mého bývalého kolegy, který mi tento svůj zážitek vyprávěl. Jelikož jsem sama expertkou na podivuhodné,  extravagantní příhody, které se mi neustále stávají, nebudu zastírat, že mne potěšilo, že v tom nejsem sama a ostatním se stávají také mnohdy zajímavé věci.

Jel autem s manželkou kamsi. Nevím, jak dlouho, ale je všeobecně známo, že v autě nastává po určité době krizová situace, když spolu jedou dva manželé (obvykle). Není kam utéct, a tak se začnou řešit různé věci, což pak může mít i dalekosáhlé následky.

Vypukla hádka o cosi a jeden druhému vyčítal jeho chyby. Manželka si v rozrušení, jak bylo jejím zvykem, hrála se snubním prstýnkem – povytahovala ho z prstu sem a tam. Okno bylo otevřené. A v jednu náročnou chvíli, kdy se hádka stupňovala, řidič divoce gestikuloval, nedržel volant a ona též měla ruce někde v povětří (možná se ho chystala zrovna uškrtit), vyletěl její snubní prstýnek náhle oknem. Nechci jí sahat do svědomí, ale mám určité podezření, že ho třeba i vzteky sama vyhodila…

Duplo se na brzdy a couvalo zpátky. Kolega, bývalý učitel-matematik, nejdřív nutil manželku, aby mu přesně sdělila, u kterého keře prstýnek vyletěl. To vzbudilo další vlnu vzteku u manželky, protože silnice byla celá lemována keři a auto jelo nekontrolovanou rychlostí.

Kolega, jenž byl cholerického charakteru, se snažil uklidnit a pak začal pracovat jeho matematický mozek. Počítal, jakou rychlostí asi jel. Pak počítal, jakou rychlostí mohl prstýnek vyletět, tudíž kde najít místo jeho doletu, to inkriminované místo, kde by se mohl eventuálně nacházet. Nevím, jaké druhy výpočtů v tu chvíli zpaměti prováděl, ale následně donutil hystericky kvílející manželku vystoupit, pozvolna se vraceli příkopem a prodírali keři, pak přidali i kus přilehlého pole, protože dle výpočtů mohl prstýnek přeletět i keře.

Samozřejmě nenašli nic. A tak tam ten prstýnek určitě dodnes ještě po té hromadě let leží, jestli ho nenašla nějaká straka a neodnesla si ho do hnízda. A plyne z toho poučení, abyste si při jakékoliv hádce kdekoliv nehráli v ruce radši s čímkoliv... :-))

Můj příběh
Hodnocení:
(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Pěkný příběh.
Jana Hošková
Podobnost čistě náhodná s mým příběhem, Elenko ! Ale ten pán měl tenkrát ještě poměrně malé syny, takže to asi nebude ten samý příběh. Na druhou stranu je vidět, že prstýnky lítající z auta nejsou tak výjimečné, jak se zdá...:-))
Elena Valeriánová
Já měla kdysi dávno šéfovou jejíž manžel byl velký záletník. Zahýbal ji, kde se dalo. Ona to věděla a ukrutně žárlila a dělala scény. Vůbec se jí nedivím. Jednou přišla ráno do práce s novým zlatem na prsteníčku levé ruky, ještě před víkendem tam měla snubák. Hádali se v autě a ona ve vzteku ten snubák vyhodila z okénka. Udobřili se a jako náhradu ji koupil nový prsten. Když jsem ji řekla, že bych mu ho hodila na hlavu tak mi odpověděla: jo moje milá, kdyby mi bylo dvacet jako tobě, tak mu ho na tu hlavu hodím i s pánvičkou, ale mně je už přes padesát. A mám tušení, že se stejně rozvedli.
Libor Farský
Moc hezký je název tohoto příběhu.
Soňa Prachfeldová
Pobavila jsem se, v Tvém podání Jano úsměvné, v životě jsou hádky otravné a vyčerpávající. Já i bez hádek věčně ztrácím jednu náušnici, aniž bych si ucho zmoulala . Zrovna včera jednu , hledala, nenašla.
Jana Hošková
Zdenko,tak to už si fakt nepamatuju,jestli si koupili prstýnky nové...ale zůstali myslím,spolu.Zuzko,nevím ani zda to vzali jako ponaučení, paní jsem neznala, pouze cholerického kolegu. Zajímal by mne tedy i názor druhé strany, zda by vůbec o nový prstýnek třeba stála...Františku, dobrý nápad,ale co s okny doma?Marie má pravdu,hádky jsou na nic,obzvlašť když se sejdou cholerici dva-tam je nebezpečno! A Marcelo-já když se začnu vztekat tak se mi obvykle taky něco stane asi jako trest či varování...:-)
Marcela Pivcová
Mně se jednou podařilo v rozčílení si prstýnek zničit. Při vyučování jsem nějakého méně ukázněného žáka chtěla razantně usměrnit a rukou jsem bouchla do stolu. Můj nefritový prstýnek se před zraky celé třídy rozlétl na dva kusy. Tím ovšem mé rozčilování skončilo.
Marie Doušová
Z toho plyne ponaučení, nehádat se v autě, nebo si nehrát s prstýnkem. Ještě , že se nestalo něco horšího , čert vem prstýnek ,vždyť nejde o život a dnes se to jako vzpomínka hodí.Nejlepší je se vůbec nehádat, nemá to nikdy žádného vítěze.
František Matoušek
Já bych prodal auto a koupil auto s klimatizací, aby se nemusela otevírat okna. Byla by to jistá prevence....
Dana Puchalská
Pěkné. Ano, život občas přinese zajímavé příhody.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA