O létajícím prstýnku

Pěkný příběh.

Podobnost čistě náhodná s mým příběhem, Elenko ! Ale ten pán měl tenkrát ještě poměrně malé syny, takže to asi nebude ten samý příběh. Na druhou stranu je vidět, že prstýnky lítající z auta nejsou tak výjimečné, jak se zdá...:-))

Já měla kdysi dávno šéfovou jejíž manžel byl velký záletník. Zahýbal ji, kde se dalo. Ona to věděla a ukrutně žárlila a dělala scény. Vůbec se jí nedivím. Jednou přišla ráno do práce s novým zlatem na prsteníčku levé ruky, ještě před víkendem tam měla snubák. Hádali se v autě a ona ve vzteku ten snubák vyhodila z okénka. Udobřili se a jako náhradu ji koupil nový prsten. Když jsem ji řekla, že bych mu ho hodila na hlavu tak mi odpověděla: jo moje milá, kdyby mi bylo dvacet jako tobě, tak mu ho na tu hlavu hodím i s pánvičkou, ale mně je už přes padesát. A mám tušení, že se stejně rozvedli.

Moc hezký je název tohoto příběhu.

Pobavila jsem se, v Tvém podání Jano úsměvné, v životě jsou hádky otravné a vyčerpávající. Já i bez hádek věčně ztrácím jednu náušnici, aniž bych si ucho zmoulala . Zrovna včera jednu , hledala, nenašla.

Zdenko,tak to už si fakt nepamatuju,jestli si koupili prstýnky nové...ale zůstali myslím,spolu.Zuzko,nevím ani zda to vzali jako ponaučení, paní jsem neznala, pouze cholerického kolegu. Zajímal by mne tedy i názor druhé strany, zda by vůbec o nový prstýnek třeba stála...Františku, dobrý nápad,ale co s okny doma?Marie má pravdu,hádky jsou na nic,obzvlašť když se sejdou cholerici dva-tam je nebezpečno! A Marcelo-já když se začnu vztekat tak se mi obvykle taky něco stane asi jako trest či varování...:-)

Mně se jednou podařilo v rozčílení si prstýnek zničit. Při vyučování jsem nějakého méně ukázněného žáka chtěla razantně usměrnit a rukou jsem bouchla do stolu. Můj nefritový prstýnek se před zraky celé třídy rozlétl na dva kusy. Tím ovšem mé rozčilování skončilo.

Z toho plyne ponaučení, nehádat se v autě, nebo si nehrát s prstýnkem. Ještě , že se nestalo něco horšího , čert vem prstýnek ,vždyť nejde o život a dnes se to jako vzpomínka hodí.Nejlepší je se vůbec nehádat, nemá to nikdy žádného vítěze.

Já bych prodal auto a koupil auto s klimatizací, aby se nemusela otevírat okna. Byla by to jistá prevence....

Pěkné. Ano, život občas přinese zajímavé příhody.