Kavárna Fér kafé v bývalé litoměřické klášterní zahradě. FOTO: autor

Kdo říká, že je stáří moudré?

6. 8. 2019

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(4.8 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Danka Rotyková 7.8.2019 20:56

Moc bych si netroufala přiřadit moudrost jen ke stáří, někteří mladí jsou perfektní. Zrovna tak jako Váš článek.

Naděžda Špásová 7.8.2019 19:36

Když je smůla, tak je smůla. Nejste v tom sám, určitě jsme to zažili všichni. Hezky napsané. :-)

Jan Zelenka 7.8.2019 11:53

Vážení, ta glosa je psaná s určitou nadsázkou.

Anna Potůčková 7.8.2019 11:28

Měla bych být asi vážná a neradovat se ze smůly ale nedá mně to, abych se nezasmála při té vší představě, co je v článku napsané! S humorem jde zkrátka všechno lépe!

Drahomíra Stínilová 7.8.2019 02:14

Vítám Vás v klubu.Nic si z toho nedělejte a klidně nás Vašimi příběhy bavte. Já během dvou dnů spálila vodu, i když jsem stála u sporáku. Dneska jsem vařila hrách a říkám si, tady něco smrdí-to asi soused něco připálil. Včera to bylo zase ohřívání knedlíků na páře - tak se opekly.

Anna Čípová 6.8.2019 18:54

Když se nedaří, je to k zbláznění. Ale když se zpětně na souběh podivných náhod podívá člověk s nadhledem, tak se musí smát. Pane Zelenko, díky.

Dana Puchalská 6.8.2019 18:29

Moc hezký a úsměvný článek.

Jana Šenbergerová 6.8.2019 17:54

I když na tomto příběhu nic veselého není, chechtám se. A proč? Protože i já už z vlastní zkušenosti vím, že stáří je tak moudré, jak moudré bylo mládí. Dnes a denně se se svou mladickou nerozvážností potýkám a na stáří ji už nesvádím. To by bylo moudré, kdyby ... Pobavil jste mě.

Marie Doušová 6.8.2019 15:14

Hezky napsaný příběh. Stáří je buď moudré,nebo ne ,ale naše zdraví je velmi stářím poznamenané.

Zuzana Pivcová 6.8.2019 15:04

A stejně je v tom moudrost!! :-D

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá