Pošlou mě taky do Španělska aneb jak jsem se zas jednou pořádně zasmála

To je pravda, Soňo, ulétá nám toho poměrně dost. A pak se nám to obratem vrací ! Děda se praštil do prstu a samozřejmě nadával, aniž si všiml, že hlouček stojí skrčen za bazénem...přilítli ke mně do kuchyně s vyvalenýma očima a slovo od slova jsem uslyšela, co tam děda vykřikoval. Dá mi každou nadávku deset korun, povídám, aby si pamatoval, že nadávat se nemá. A vnuk na to: A babi, ať ti dá hned i platební kartu !

Děti jsou roztomilé a velmi vnímavé a někdy nás umí přivést do rozpaků. Inu i my si máme dát pozor na jazyk, co nám občas ulétne.

Jano, pobavila jsem se také. Ten hřbitov vede....

Ta analogie u dětí je úžasná.

Tak to jsem se na večer zasmála. Dětské hlášky nemají chybu na kráse!

Ano, dětské hlášky mají svoje kouzlo a půvab.

Jano, vidím, že se s vnoučátky opravdu nenudíš. Fakt jsem si to v tom autobuse představila. Kouzelný klučík. :-)

Syn, ještě mu nebyly tři, (prptože jsem ještě byla s dětmi na mateřské) byl moc brzké ptáče a mně se nechtělo každý den vstávat před šestou. jednou jsem mu řekla, ať ještě chvilku spinká, že je venku pořád tma. Chvíli se vedle mne vrtěl a pak prohlásil. **Ach jo, i ta elektrika v drátech běhá a já nemůžu!"** tak mne rozesmál, že jsme tedy vstali, aby mohl běhat jak ta elektrika :-)

Už se na ty všetečné otázky naší vnučky moc těším. Brzy přijede a pobude. :-)

Jo děti či vnoučata, to nikdy nevíte co přijde za otázku nebo hlášku. Na nás pak je to vysvětlit, nebo nějak zamluvit. Pro ně je to normální, pro nás někdy trapas na dohled. Ale jinak je to vždy pro zasmání...