Průzkum na téma nevěra nedávno proběhl napříč českou společností. Více než osmdesát procent dotazovaných uvedlo, že nevěru odsuzuje, ale více než čtyřicet procent přiznalo, že někdy nevěrní byli. Z průzkumu také vyplynulo, že více než šestnáct procent dotázaných má zkušenost s placenou sexuální službou. Ale ukázalo se také to, že téma jako nevěra a placený sex je pro mnohé lidi stále ještě tabu. Přesněji, že o něm odmítají mluvit.
„Překvapilo nás, že dotazník vyplňovali převážně respondenti ve věku do padesáti let. Starší generace prakticky odmítala průzkum vyplnit. Domníváme se, že jde o dopady výchovy. Dříve se o tématech jako je prostituce či nevěra prakticky nemluvilo a lidem narozeným před padesáti lety a více je nepříjemné se k tomu vyjadřovat,“ uvedla Iva Dopitová ze společnosti bezpasaka.cz, která si tento průzkum zadala. Společnost spolupracuje s organizací Rozkoš bez rizika, která se věnuje řešení problémů spojených s prostitucí. Zajímavé ovšem je, že mnohé ženy, které se prostitucí živí, uvádějí, že mezi jejich klienty patří muži vyššího věku. „S tím, jak přišla na trh Viagra a další prostředky, se zvýšil zájem mužů vyššího věku o návštěvu erotických podniků,“ uvedla Hana Malinová, která organizace Rozkoš bez rizika vede.
Z průzkumu vyplynulo, že více než třicet procent českých mužů nepovažuje využití sexuální placené služby za nevěru. Jinými slovy, když jdou za prostitutkou, je to podle nich něco jiného, než kdyby se vyspali s kolegyní či kamarádkou. „Využití placených sexuálních služeb je z pohledu nevěry morálně akceptovatelnější než kamarád či kamarádka na sex nebo jednorázový sex s náhodnou známostí,“ tvrdí autoři průzkumu. Ale ženy mají jiný názor, jen jedenáct procent z nich si myslí, že využití placeného sexu není nevěra.
A názory se liší i v generacích.
„Můj děda mi vyprávěl, že muži kdysi zcela běžně chodili do veřejných domů. Jejich ženy to musely vědět, zejména na menších městech se nic takového utajit nedalo. Ale tvářily se, že se to neděje,“ vypráví sedmdesátiletý Karel. A pokračuje: „Za mého mládí veřejné domy neexistovaly nebo jsem se o nich nedozvěděl. Každopádně ne na malém městě. Za to bylo celkem běžné, že si spolu začínali lidé na pracovištích. Snad každý měl někdy v práci nějaký románek. Dělal jsem v kanceláři, byl klid, za socialismu se nikdo nebál, že o práci přijde, tak jsme se nepřetrhli. Začít si něco s kolegou či kolegyní bylo zpestřením té totalitní nudy,“ tvrdí. Přiznává, že své ženě byl nevěrný, ale myslí si, že ona o tom nemá tušení.
Průzkum ukázal i další pozoruhodnou věc. Čtyřicet čtyři procent žen uvedlo, že někdy byly partnerovi nevěrné. Ovšem totéž přiznalo jen třicet devět procent mužů. Jen necelých jedenáct procent nevěrníků a nevěrnic je ovšem ochotno a schopno nevěru odpustit svému partnerovi, partnerce.
Zdá se, že nevěra patřila a patří do mezilidských vztahů, jen se mění její podoby a ochota o ní mluvit. Liší se i pohledy na ni. Někdo považuje za nejhorší, když se partner či partnerka zamiluje do někoho jiného. Pro někoho je naprosto nepřijatelné, že by měla jen letmou známost, která nemá s láskou nic společného. Některá žena s klidem přejde fakt, že partner navštívil prostitutku, pro jinou je to jasný důvod k ukončení vztahu a doslova se z takového zjištění zhroutí. Někdo je ochoten na toto téma vést otevřené debaty ve společnosti, někdo jiný je naopak pohoršen, jen když se slovo nevěra vysloví.
Podle neziskové organizace Rozkoš bez rizika roste v sexbyznysu počet žen samoživitelek. Mezi prostitutkami je jich šedesát procent, počet samoživitelek se dvěma dětmi se za posledních deset let mezi prostitutkami dokonce zdvojnásobil. „Tyto ženy si sexem zajišťují obživu a prostředky na péči o děti. Neodvádějí muže od rodin, jako tomu bývá u milenek a letmých známostí,“ podotkli autoři průzkumu. A Hana Malinová dodává: „Čím dál více se prostituci věnují ženy z takzvané střední třídy. Říkají, že by si nikdy nepředstavily, že toto budou dělat, ale že nevidí jinou možnost. Sex byznys už není, co býval v devadesátých letech. Klienti tlačí na nižší ceny a už jich také není tolik.“
Jít za prostitutkou bývalo v devadesátých letech něco nového, neobvyklého. Nyní to už tolik mužů neláká. Sex je všudypřítomný, erotika je v časopisech, v televizi, na internetu. Pro mnohé muže ztrácí kouzlo něčeho, co je tajemné a nedostupné.
Každopádně průzkum a přístup různých lidí k tomuto tématu ukázal, že to, co je pro někoho běžným tématem k hovoru, je pro jiného naprosté tabu.
