Prázdninový tip: Středohorský podzim
Kresba: p. Zelenka starší

Prázdninový tip: Středohorský podzim

19. 7. 2019

Poznámka na úvod. Tento text jsem napsal, když mi bylo šestnáct let a vyrazil jsem na procházku od třebenického strýce, zasloužilého umělce Františka Hory, opět na středohorské kopečky. Autorem úvodní kresby je můj otec.

Silueta Košťálova se noří z ranní mlhy a zvonec kostelíka rozechvívá vzduch. Stále stejné. Letos, jako loni, nebo před léty. Zas padá listí se stromů, klouzajíc přitom sem a tam a místa známá jsou stejná jako kdysi. Stejná od věčnosti i do věčnosti. Když jdeš po ladech, nebo i po silnici za městečkem, podívej se kolem sebe a stráně na tebe dýchnou klidem staletí. Bezděky si člověk v těchto místech vzpomene na Máchova slova:

„Tichá krajino! Jak často vábila mne samota tvá v stíny své, aby pobouřenému srdci poklid se navrátil.“

To jsou slova klasika. A ani se mu nemůžeme divit. Cítím to podobně.

Nedělní klid se rozprostřel nad celým krajem. Slunce vrhá poslední zoufalé paprsky na chladnoucí svahy, vítr si hraje v prořídlých korunách stromů a listí poletuje sem a tam, bez cíle. Vedle mne běží potok a zpívá svou nekonečně monotónní píseň. Jak dlouho ji asi zpívá?

Na okolních kopcích visí lehounká mlha. Vylezl jsem na nějaký vršek. Vše je teď blízké. Natáhni ruku a do dlaně sevřeš celý kraj. Vpředu se tyčí Košťálov a město dole pod ním, stříbrná stužka Labe v dáli a šedý závoj mlhy. Celý ten kraj. Kdybych mohl, pozval bych vás sem všechny a řekl:

„Podívejte se, tady žili Adam a Eva.“

Ne každý ale věří na ráj. Ale já zase říkám, že je to pravda. Můžete se o tom přesvědčit. Stačí si jen sednout do malé lokálky, výpravčí zvedne ruku a ta lokálka vás zaveze přímo před bránu ráje. Nečeká vás tam ani svatý Petr, ani poletující andělé. Jen přísní a vážní strážci, mlčenlivé kolosy s hávem lesů, splývajících jim po ramenou. Dnes, jako před tisíci léty.

Sestupuji dolů se svahu. Polonahé stromy vztahují své rachitické paže v zoufalé modlitbě za umírající léto. Teď je to smutný ráj. Melancholický. Melancholická je i vůně, která umírá i potok Modla, který pospíchá a neví kam. Vše je tiché. Kříž u cesty, mlýn na potoce i nedaleká hradní věž.

Je to melancholický ráj. A člověk tudy jde a dýchá zhluboka, jako by chtěl vdechnout i ten pokoj a mír, klid staletí i hradních zdí a možná i slova Máchova:

„Jak často vrátilo ticho tvé, rozhostivší se v duši mojí, zrakům mým ztracený mír.“

A těm, kteří věří, říkám rovnou.

„Podívejte se, tady žili Adam a Eva.“

            Zasloužilý umělec František Hora: Košťálov u Třebenic

 

 

Prázdninový tip
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(4.8 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Moc se omlouvám pane Zelenko, měl být plný počet hvězdiček, mě ten mobil občas zradí. Nádherně poeticky popsáno, díky.
Jan Zelenka
Paní Pivcová, jde o textový editor, který ať chci psát text s odstavci, mezerami, nebo na střed, vše srovná do jednoho balíku. Ale to zas takový problém není. K mé poznámce dole. Chtěl jsem vložit do komentáře jedno haiku, tak, jak jej mám v knize, tzn. na střed a s mezerami, ale textový editor to vše srovnal za sebou. Ale čtenáři si to snad přeberou správně. S tím se zřejmě nedá nic dělat a jak jsem již uvedl, taková vada to zase není. Díky za návštěvu a hodnocení.
Zuzana Pivcová
Je vidět, že umělecké nadání se u vás v rodě dědí, ať už malířské nebo básnické. I když jsem měla ve svých 16 letech také dost poetické vnímání a slovník, do Vašeho projevu by mi hodně chybělo. P. S. Nepochopila jsem bohužel Vaši poznámku o místním editorovi (či editoru?). Co je nesprávně?
Jan Zelenka
Paní Horká, Já byl v těchto letech děsně plodný autor, podnícen pochopitelně většinou svými citovými úspěchy i nezdary. Ale středohorská krajina se mi zažrala do duše na celý život. Až tak, že jsem po 45 letech bydlení v Praze, se do krajiny mého mládí vrátil dožít.
Zorka Horká
V šestnácti letech říkáte? Klobouk dolů :-)
Jan Zelenka
Paní Kosťunová, Horů je fůra, stejně, jako Zelenků. Bohužel tu čest nemám, mít takového básníka za příbuzného. Citace z jeho sbírky: "Modravé dálky světa spí v mojí paměti. Modravé dálky světa, zřít vás zas, viděti." Josef Hora patřil již od mládí k mým literárním vzorům. Strýc Hora byl skvělý člověk. jeho dílo je nesmírně rozsáhlé, už také proto, že až do své smrti v 91 letech pilně pracoval.
ivana kosťunová
Ještě řekněte, že básník Josef Hora je váš příbuzný …. !
Jan Zelenka
Tak tohle mělo být jedno haiku. Bohužel místní editor to nechce respektovat. Omluva.
Jan Zelenka
barevný západ na představení čeká, po ladech stéká

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.