Příběh Věry: Kvůli dluhům přišla o byt i přátele. Teď jí svitla naděje

Největší chyby jsou brát úvěr a zastavovat potřebný majetek. Investovat jen nepotřebné peníze. Kdo chce víc, nemá nic. Snad je za to zodpovědný syn? Přeji jí klidné stáří.

Paní Věře přeji aby se co nejrychleji vyřešila její tíživá stresová situace a nastaly klidné dny. Jak se lze octnout na dně, bez vlastní viny, to je úděsné.

Takovou paní velmi lituji, protože se zadlužila skutečně cizím zaviněním. Přeji jí opravdovou poctivou pomoc a celkové zlepšení životních podmínek.

Přeji paní Věře, ať jí oddlužení dobře dopadne, aby mohla žít v klidu.

Držím paní Věře palce, ať jí teď už čekají jen hezké a pokud možno klidné doby.

První čtyři odstavce jsem měla dojem, že článek je o mě a ne o paní Věře :-). Rozdíl je pouze v tom, že jsem si jako vyučená pekařka, udělala živnost už v roce 1991. A jelikož jsem ze "staré školy", tak vím, že "Řemeslo má zlaté dno." a "Kdo chce víc, nemá nic.", začala jsem hezky "na koleně" a v malém (viz. moje galerie Pečení). Práce jsem měla až nad hlavu, ale s vědomím dvou výše uvedených přísloví jsem zůstala "nohama na zemi". O něco později mě pro nával práce pochopitelně zdraví také zradilo, ale právě díky tomu jsem věděla, že tudy cesta nevede a hlavně z výsledků své práce se mohu těšit stále.

Podnikání je krásné když se daří ale když se nedaří je to tragédie.