FOTO: Wikimedia Commons

Místo někdejší tragédie dnes pouhou turistickou atrakcí?

8. 7. 2019

Při nedávné návštěvě Veletrhu vědy v pražských Letňanech jsem si mezi informativními materiály vybrala i brožurku studentů Přírodovědecké fakulty UK na téma Radioaktivita.

historie Můj příběh

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení:

(5.1 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 10.7.2019 16:52

Nepochybuji o tom, že se tato neblahá událost podepsala na zdraví našich dcer. Poud jde o mě, nefandím atomové energii. Můžeme ji spoutat a využívat, ale pod kontrolou ji nemáme, i když si to někteří myslí.

František Matoušek 10.7.2019 11:18

Článek opravdu k zamyšlení. Díky.

Anna Potůčková 9.7.2019 09:56

Zajímavý článek. Jedna moje kamarádka tam byla a nafotila víc jak 250 fotek, na kterých bylo zřetelné, že příroda si tuto oblast bere zpět.

Eva Mužíková 9.7.2019 09:05

Díky za zajímavou informaci Zuzko.

Věra Ježková 8.7.2019 17:29

Zuzko, moc zajímavé. Díky.

Marcela Pivcová 8.7.2019 09:36

Zatím snad po každé katastrofě dříve či hodně později vítězí příroda. Jen lidé často záměrným utajováním katastrofy čas k návratu nesmyslně prodlouží.

Hana Nováková 8.7.2019 08:56

Zuzko, až mi z toho mráz běhá po zádech, i když elektřiny je pořád nedostatek a zdroje jsou potřeba, přeci jen, je třeba vzít v úvahu zda na našem tak malém území je nutné rozšiřovat bloky elektrárny. Proč vyvážíme energii, proč ji neponechat doma a vyhnout se tak možné katastrofě, to je to, ci si říkám vždy, když je jen zmínka o dostavbě.

Dana Puchalská 8.7.2019 08:25

Víc než zajímavý článek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Ze zápisníku starého muže: U lékaře

Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký čas čekání, život na prášcích a pak přišel den D a hodina H.

Zdeněk Folvarčný

Hříchy mládí: Dokonalý průšvihář

Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v krámě, sestry ve škole, a tak dopoledne jsem pobýval doma sám. Seděl jsem na pohodlném nočníku, vedle stolička, na ní hrneček čaje a chleba a krabice hraček. A právě tady začala serie válečných průšvihů.

František Schmíd

Křižovatky života?

Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla chuť cokoli nazvat křižovatkou. Já to tak vážně nevnímala. Nejdřív jsem se životem spíš vznášela a létala si a ve vzduchu se přece o "křižovatkách" mluvit nedá.

Dana Straková

Stárnoucí muž musí všechno změnit aneb Životní křižovatky

Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on nedostal víc než většina lidí, jenom takový normální poklad. Štěstí, lásku, závrať, všechno, co dává životu smysl, a když ne smysl, tak aspoň pořádnou porci radosti.

Jan Podešva