Ještě jednou seznámení na inzerát

Kdyby panu veterináři na schůzce hodně záleželo, k nečekané noční službě by ho nepřiměl nikdo ani párem volů. Je ovšem taky možné, že úmyslně testoval někoho, koho si představoval jako budoucí ženu. Kdoví, jak to bylo. Je asi rozdíl prát na manžela z úřadu a na manžela s vůní od krav, se kterými přijde do i denního kontaktu. Každopádně ať už to bylo jakkoli, asi lépe, že to skončilo takhle brzy, než to začalo. Pan veterinář, kdyby se stal trvalým partnerem, by nikdy neměl řádnou dovolenou a každou chvíli by jim mohl mizet z volného večera, z víkendového výletu, z plánované kulturní akce....a to by se potencionální partnerce asi taky nelíbilo, stejně jako to první rande. Kdybych byla tak chytrá, jako Vy, určitě bych nešla do manželství s člověkem, který mi po pozdním příchodu na rande téměř vždy říkal....NESMÍŠ SE ZLOBIT, ALE MUSEL JSEM MATCE NA MANDL, OTCI PRO BARVU, ......zkrátka jeho pozdní příchody na schůzku byly stále zapříčiněny někým, něčím jiným, co nešlo odložit. Na rozdíl od setkání se mnou. No a já si ho vzala. Celý život chodil všude pozdě, spolehnutí veškeré žádné, a všechno bylo na mně. Dávno již tomu. Zaplaťpánbu.

Život je pes a ještě k tomu kravín. A tenhle binec snad už pominul. Moc pěkné :-)

Úplně jsem vás v tom kravíně viděla. To jsou zážitky! V našich končinách se teď prosazuje celoroční pobyt krav v přírodě. Žádný kravín, jen širé louky. Tam by se vám určitě líbilo. Telátka jsou okatá a veselá, i když se občas narodí i na sněhu. Přeji vám hodně štěstí.

No jo, také o svých pokusech něco zkusím napsat.

Z dětství si kravíny pamatuji. Ale úplně jiné, než jsou popsané v článku. Čisté, suché, vyvětrané. Kravky určitě byly spokojené. Ale uvedené první rande, to musel být šok. Moc jsem se pobavila při představě kožíšku, vysokých podpatků atd. v kravíně...

Díky moc za úsměvný článek...

Pobavila jsem se přesto, že jsem chtěla být veterinářkou.. Taky jsem tak zaneřáděný kravín jednou viděla...

V přefeminizovaném školství jsem dříve také zkoušela seznámení na inzerát. Na některé schůzky se pamatuji ještě po létech. S jedním zájemcem o mou přízeň jsem skončila na hokejovém zápase jeho oblíbeného klubu, další se mne při posezení v Obecním domě vyptával, jaké si dávám snídaně. On preferoval šunku s vejci a můj rohlík s marmeládou asi považoval za šílenství. Jistý pan inženýr přišel na schůzku na Václavák vysvlečený do půl těla. Snad zkoušel, co vydržím. K veterinářům mám odjakživa sympatie, ale žádný nikdy nebyl.

Hanko, moc jste mne pobavila. I když jste to s 2 chlapci neměla asi moc jednoduché, přesto máte z té doby úsměvné vzpomínky. ?

Hanko, na takovou zkušenost se asi nezapomíná.