Prázdninový tip: Krkonoše - všechny cesty vedou na Luční boudu

Krkonoše jsou krásné, jako všechny naše hory, byli jsme ubytováni před pár lety v hotelu Havor Malá Úpa - tehdy byla lanovka v, opravě a my to dali i když nás chytla pěkná bouře. Krásný tip !

Zběhal jsem kdeco ve světě, ale přiznám se, že Krkonoše moc neznám. Napravil jsem to asi před osmi lety, když jsem si vyrazil s kamarádem na týden do jakéhosi horského hotýlku. Byla to ovšem nádhera. Kamarád se vykašlal na moje bypassy a protáhl mne polovinou Krkonoš. Já jsem ho na oplátku zase vytáhl do rakouských Alp.

V Krkonoších jsem byla naposledy, když mi bylo padesát :-) To už je let :-) Předtím jsem je navštěvovala skoro každý rok, už od mládí. Díky za připomenutí, Maruško

Nahoře nebylo takové dusno, dobře se dýchalo. Jen před sluníčkem jsme se museli chránit. Dokonce i nějaká ta slivovička na zahřátí byla.....

Óch a ách, chce se mi říct nahlas. To muselo být nádherné putování. Tam nahoře taky bylo takové vedro?

Maruško, díky! Zavzpomínala jsem si na dobu, kdy jsme byli s manželem v Krkonoších jako doma. I stejné tůry, jako vy jsme prošli. Na Bucharovy schody po Kozími hřbety vzpomínám ale s despektem, bylo to nekonečné ;-)) .

Maruško, krásné fotky, poutavé vyprávění. Tento kout Krkonoš, jako jeden z mála, znám.

Marie, je jasné, že jste zkušení turisté, zvládli jste túry i v tom vražedném vedru, kdy se mi nechtělo chodit ani po rovině.

Pro mě je všude na horách krásně a tady jsem ještě nebyla. Ráda bych to ještě stihla. Dík!

Vzpomínám alespoň na Špindlerův Mlýn a naše archivní výjezdní zasedání tam. Tehdy jsem se tam po 27 letech rozloučila s kolegy a odešla z pracoviště. Díky za hezkou cestu.