Moje milionová chvilka

Děkuji děvčata, myslím, že vnímání krás a hodnot máme podobné a jsem zato moc ráda. Každý,á v každém čase můžeme jen to, co nám tělo a mysl dovolí a pokud si jen trochu projasníme den dobrým, tak má vše smysl. Opravdu jsme tu jen chvilku , dnes jsem smutná, moje dobrá známá zemřela, šla na třidenní kontrolu do nemocnice. Ach Bože smutné, bolestné, syn byl v klidu v Chorvatsku s rodinou a taková rána. Její přítel po mrtvičce, co s ním bude ? Jak je život proměnlivý a strašně rychle proměnný. A najednou uzavřený. Jsem z toho moc smutná, žijme jak jen nejlíp můžeme, pokud tu jsme. A děkuji Vám všem, každá jste se tak vřele vyjádřila, není krásná taková vzájemná podpora , je to posílení v časech horších, v lepších časech čistá radost. Děkuji :-)

Soni, děkuji za článek a shlédnutí pro mě neznámých míst :-). Moc pěkné ♥

Paní Soňo i paní Marie vaše povídání je velmi moudré a přínosné. Sice vám trochu závidím co všechno ještě můžete,ale čtením pookřívám i já. Ano ,život je krásný a musíme si vážit každé hezké chvilky.

Moc děkuji paní Soňo za překrásný článek i fotečky. I já jsem si dnes po ránu šla vyčistit hlavu bez foťáčku - nejdřív na hřbitov, pak hned do lesa na borůvky, našla jsem i podle známé jednu jedlou houbu a přímo jsem vnímala také ten klid, mír i setkávání s milými neznámi lidmi, kteří si se mnou i rádi popovídali. Po příchodu domů jsem šla na venkovní schody rozbíjet zbytek darovaných ořechů, dělám to už co jsou ta veliká vedra - jinde totiž není chládek. A jak dobří sousedé slyší, že rozbíjím zase ořechy přijdou na "kus řeči" a já vidím, jak je nám všem pospolu dobře. A sousedky mi říkají, tak to bylo i dřív, že se všichni setkávali před domem kde si při práci i popovídali. Také mnozí, kteří jdou kolem domu mne hezky zdraví. Odpoledne přijede dcera a já si s ní jedu tak jako jiný den zaplavat do blízké miloučké vesničky k čistému rybníku. Dcera plave déle a já už sedím na kládě a pozoruji hrající si malé děti, které se na mne z vody usmívají, tak jako i mnozí jiní. Po příjezdu domů si jdu natrhat nějaké ovoce a ještě posbírat mandelinku na bramborách, letos je jí hodně a až teď se chvíli dostávám k počítači. Ano toto je pro mne ten normální svět, toto jsou pro mne ty krásné milionové chvilky mezi dobrými, poctivými a pracovitými lidmi, za které už denně moc a moc děkuji.

Tady není ani milion chvilek, tady je jich minimálně trilion. To je čistokrevná nádhera. Přidávám ještě nějakou tu **************** navíc. A děkuju.

Soni moc hezké, vzpomínám na setkání ve Volarech

Jak málo stačí ke štěstí, jen vnímat všemi smysly každou chvilku. A to ty, Soňo, umíš moc dobře zachytit slovem i obrazem.

Soňo, moc hezký článek i fotky.

Hezký příspěvek - k zamyšlení....

Soňo, moc krásné vyznání, přeji vám pohodové žití mezi dobrými lidmi a děkuji za článek