Jak jsem přežil zánik civilizace

Asi to mám tak trochu v povaze. Například mám rád les a přírodu vůbec. Ale takovým způsobem, že je mi celkem fuk, jak se která rostlina jmenuje latinsky. Zajímá mě, jestli se dá jíst, vyrobit z ní barvivo a nebo léčí puchýře. Je úžasné v lese najít vodu, jídlo, rozdělat oheň, uvařit si, postavit přístřešek, přespat a nejen v létě, ale i třeba třicetistupňových mrazech. Miluji to. Ale když mi někdo řekne: "Pojď se projít do lesa." Tak ho pošlu do háje. Když bych chtěl les jen "vidět", tak si pustím televizi. Oni jsou krásné ty knihy Jacka Londona, ale až když člověk se zabalí do kožešin a v mrazu sněhem táhne do kopce saně se zásobama, tak pozná o čem to je. Proto taky říkám, že za jeden víkend na Brdech zažiju víc dobrodružství, než kdybych doma viděl všechny díly Indiana Jonese. A tak podobně je to se vším.

Tento druh zábavy není můj šálek kávy. Ani podobné ujeté americké filmové slátaniny. Ale jak říkávala moje babička : Proti gustu žádnej dišputát !

Pane Libánský, jste obdivuhodný ve všech dosud prezentovaných aktivitách, ale kde máte uložen svůj kámen mudrců, svůj GRÁL, který Vás vede poněkud netradičními cestami? Možná to není kámen mudrců, ale co může být natolik intenzivní, že pošle diplomovaného experimentátora nebo lépe šamana do experimentálního meziprostoru, který se vymyká chápání neosvícených jedinců?

A jak člověku pomáhal, když mu zapálil chalupu. V čem mu pomáhal ? Možná, že ho uctívali málo a on se mstil ?

To je ověřený historický fakt o představě závislosti na libovůli bohů. Např. řecká mytologie je toho plná. Rituály na usmíření bohů se v různých částech světa uchovaly dodnes. Možná je to absurdní a paradoxní, ale většinou byli uctíváni nejvíce ti bohové, kteří nejvíce uměli "projevit svůj hněv". Asi proto, že takový bůh se jevil jako silný a jen silný bůh může při náležitém uctívání i člověku pomoci, když to potřebuje.

Tak se mi pane Jiří zdá, že jsou to plky. Nikdy jsem neslyšela ., že když mi blesk zapálí barák, tak mu mám být vděčná. Není to absurdní? Že nějaký bůh ohně byl, jsem slyšela, ale ohně dobrého, který vás zahřeje a ne ublíží. Tak hloupí lidé určitě nebyli..

Tu otázku jsem si Zuzano položil taky. Napadlo mě, že kdysi když blesk zapálil barák, lidé uctívali boha hromu a blesku a přinášeli mu oběti a snažili se mu zavděčit a být s ním zadobře. Tak jestli tohle vlastně takovému chování nezastavuje zrcadlo. To by mohlo být vysvětlení, ne? V kostele na Atomhillu si může člověk nechat požehnat. Samozřejmě za "zetka".

Já jsem (spíš řečnických) otázek položila dost. O to víc mě tu straší, že nová společnost vzývá jadernou reakci, na kterou asi planeta zanikla, jako božstvo. Asi potřebuje namlátit ještě víc.

Zajímalo by mě, jestli si také někdo položil otázku, zda kdyby naše společnost byla v situaci, že by začínala téměř od nuly, ale se současnými zkušenostmi a poznatky, co bychom měli dělat jinak? Jak a kam ten vývoj usměrnit? Čeho se vyvarovat a čemu zabránit? Co všechno naše civilizace udělala špatně? A další otázka: Dalo by se něco změnit a napravit i bez toho, že by se do základu zničilo to stávající? Napadají podobné otázky jenom mě?

Nelíbí se mi to. Žádný simulovaný zánik civilizace vidět nechci a doufám ,že až to opravdu přijde ,zahynou všichni ,aby se ti zbývající netrápily. Horší je totiž situace ve světě dnešním a ta simulovaná není, ale tím hůř pro nás.