ilustrační foto: pixabay.com

Knihovnické letní rozjímání aneb Letní mámení

25. 6. 2019

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdenka Jírová 30.6.2019 01:48

Hezká úvaha o létu.

Lidmila Nejedlá 27.6.2019 21:06

Danuško, to je moc hezké rozjímání o soužití s knihou. A kniha si to zaslouží.

Dana Kolářová 27.6.2019 06:45

Díky, Zuzano.

Dana Kolářová 26.6.2019 16:19

Alenko, děkuji 2x, za pochvalu a za jméno.

Jana Šenbergerová 26.6.2019 15:13

Danuško, krásné rozjímání. Četba je to jediné, co jsem schopna v těch vedrech zvládat. Jediná dostupná voda, kterou je možné se zchladit, je buď v koupelně nebo přímo na těle, které jí vylučuje víc, než do něho stačím doplňovat.

Dana Kolářová 26.6.2019 14:53

Eleno, souhlasím, láska ke knihám nezklame nikdy. děkuji.

Dana Kolářová 26.6.2019 14:51

Jarko, díky.

Alena Vávrová 26.6.2019 13:15

Léto jak má být je různorodé - jako ve tvém rozjímání. Hezké počtení, Inko.

Helena Votíková 26.6.2019 12:49

Moc pěkné. Ještě mám mokré vlasy a je mi jedno, že si tu nakapu. Léto rozmarné....

Anna Potůčková 26.6.2019 11:27

Mám léto ráda, i přes to, že velká horka zrovna moc dobře nesnáším, ale voda vždy člověka osvěží - je jedno zda je to voda v přírodě, nebo chladnější voda ve vaně či jen pod sprchou. Moc hezký článek!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá