Kočlánek

Naprostý souhlas s tvými názory, Věrko. To, co jsi napsala, se velmi blíží obsahu mé glosy "O vyčleněných seniorech", kterou snad jednou i vložím i s tím vědomím, že mě budou íčkaři kamenovat. Cituji: "Mohu jen prohlásit ono descartovské – myslím a žiji, tedy jsem. A je jen na mně, jak se vyrovnám se svým podzimem života. Nikdo to za mne žít nebude. Ani se nemohu schovat za krásná hesla. Pouhé slovo – senior – ještě nikoho nediskriminuje."

Paní Věro, vy jste ještě mladý senior a ve vašem věku jsem si vůbec ještě jako seniorka nepřipadala.Dělám všechno. přiměřeně věku a to co dělat nejde, toho nelituji.Vaše tělo a mozek vám dá najevo na co ještě máte. Pokud vám to tě.lo a mozek a také možnosti dovolí je dobré si to stáří užívat Je mi úplně jedno odsuzování těch co se dívají na seriály. Hlavně, že na ně ještě dobře vidí. Dělejte prostě všechno co vám v+ěk dovolí a co vám dělá radost. Žádné rady od mladších seniorek neberu a život se snažím užívat jak můžu a chci.

Věrko ahoj, vidím to podobně, jen nemohu říci, že bych se cítila líp než ve 40, bohužel... PS.: Kocour mě dnes taky seknul drápem :-))

myslí že nemá cenu hlubokomyslně mudrovat když někdo nemá smysl pro nadsázku a jemnou ironii.

Každý to má jinak, s aktivitou i věkem. Napsala jsi to dobře. Ono se to tralala někdy taky vymstí a je dobré zbrzdit...

Děkuji vám všem, kteří jste ocenili můj kočlánek, aniž jste potřebovali prostudovat celý výzkum. Mile jste mě překvapili. :-)

Věro, výborný rozbor. K uvedeným otázkám jsem to cítila jako ty, i když jsem o 10 let starší.

Abych se mohl vyjádřit, potřeboval bych si napřed ten výzkum Oldřicha Čepelky přečíst sám.

Věruš, krásně jsi napsala úvahu o nás, aktivních seniorech. Článek v novinách jsem nečetla.

Věrko, tohle se mi líbí. Článek se mi nelíbil. Jsi fakt dobrá. :-)