Velké prsteny. Šokují, ale sluší

Pro mě je to děs-běs. Obecně nemám ráda šperky.

Ale takové prsteny vyžadují perfektní manikúru. Jinak ztrácí svoji výjimečnost.

Mě se prsteny líbí, i když je moc nenosím. Ale ty obrovské už se mi nelíbí. Jsou asi i nepraktické, určitě překážejí, i když si je žena vezme jen někam na posezení s přáteli nebo na procházku po pláži.

Kov nenosím ráda, nějak mi nesedí a řetízek mě dokonce v letním horku pálí. Nosila jsem dřevěné prsteny, to byl takový úlet v době, kdy jsem chodila jen v oranžové. Bylo to výstřední, ale mnoha ženám se to líbilo, i v cizině. Dnes nenosím nic. Velkými prsteny byla pověstná režisérka Věra Chytilová.

Zvláštní, před chvílí jsem vzpomínala na prsten, co se mi moc líbil v dětství, byl mé maminy, stříbrný, osázený českým granátem.Půjčovala jsem si ho, samozřejmě bez dovolení.Těch prstýnků, co jsem za dob mládí postrácela,asi to zná každá...Od mého muže mám tři, vzpomínkové, můj snubní, tenkrát mi byl volný, dnes nenavléklu, tak to měla i mamina, je mi jen maželův.Dnes to mám tak, že je nenosím, jen když je hodně vyjmečná situace.Moc se mi líbí stříbro i s kameny, tak to mají i mé děti.Veliké šperky nemusím, jsem menšího vzrůstu a bylo by to asi jako pěst na oko.Navíc, v zaměstnáních, kde jsem pracovala, muselo se vše sundat z bezpečního hlediska.

Já nenosím vůbec žádné prsteny. Prsteny se mi líbí,ale nenosila bych je.Překážely by mi v denním životě.

Pro mě je nesmyslné nosit tak velké prsteny, i když by to mělo být jen na slavnostní příležitost. Je to nepraktické, to aby měla žena služku, která za ní všechno udělá.