Foto: Marcela Pivcová

Fotoreportáž: Veselé krmení v pražské zoo

21. 6. 2019

Do pražské zoo chodíme se sestrou poměrně často. Málokdy se nám však podaří strefit se náhodně do krmení některého zvířecího druhu, pokud si ho nezjistíme předem na rozvrhu.

Můj příběh

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení:

(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 22.6.2019 20:23

U zvířátek je vždycky dobře a je na co se dívat.

Dana Puchalská 21.6.2019 21:21

Paráda. Moc hezké fotky. V ZOO jsem nebyla už dost dlouho.

Alena Vávrová 21.6.2019 20:01

Také jsem si před týdnem splnila přání navštívit po letech ZOO a moc se mi to líbilo, a to i bez krmení zvířátek.

Věra Ježková 21.6.2019 18:52

Zuzko, to se vám povedlo. Předloni jsem si vypsala termíny krmení, ale nakonec jsem se tam v té době nedostala.

Eva Mužíková 21.6.2019 14:42

Zuzko, také jsem se potěšila fotkami. Zvířátka, ta můžu prohlížet stále. V pražské ZOO jsem nebyla nikdy, liberecká je také moc hezká. Namlsala jsi mne, asi se domluvím s některou z pražaček a vyrazím.

Anna Potůčková 21.6.2019 14:40

Zuzi moc milé fotky-díky! Ty lemuři jsou nejmilejší!

Naděžda Špásová 21.6.2019 13:32

Zuzko, ti jsou kouzelní. Lemuři jsou fakt fešáci a kočička taky. Já zítra jedu na výlet do zoo v Lipsku. Prý je krásné, tak jsem zvědavá. :-)

Libuše Křapová 21.6.2019 10:54

Zuzko, moc hezké :-) Ta kočka mi připomněla tu mou Bětu, jak nosí myši Ferdovi :-)

Hana Rypáčková 21.6.2019 09:56

Dala bych zase někdy zoologickou......Paráda..

Alena Tollarová 21.6.2019 08:58

Lemuři jsou roztomilí a jejich krmení jsem nikdy neviděla. Zato krmení tygra ano a to je o něčem jiném, jde z něj strach. A dodnes cítím to tahání za větev žirafou, kterou jsem krmila (Zážitek roku 2015-Krmení žiraf). Mám ještě v šuplíku vstupenku do zoo, kterou mi dala Elena, měla bych vyrazit! Nakopla jsi mě, bezva.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá