Kořenov 2019

Stalo se v Kořenově

11. 6. 2019

Můj příběh

Autor: Lidmila Nejedlá

Hodnocení:

(5 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Mošovská 16.6.2019 10:32

Helčo, já jsem zase mohla vyfotit Tebe, jak neseš zbytek piva ve svačinové krabičce Dimkovi, který byl pod stromem s Limi. Taky "prča", ne?

Helenka Vambleki 16.6.2019 06:43

Sqělé! Já viděla z okénka hostelu pobíhat Jitku kolem hřiště coby ranní rozcvičku, ale že běhala po Kořenově alá chytrá horákyně - oblečená neoblečená - to jsem nezaregistrovala, zkrátka Lidmi s foťákem nezaváhala a tak se můžu dneska smát, až se zase dusím... :-)

Hana Polednová 13.6.2019 22:04

To je super, moc jste mě děvčata pobavily. Škoda, že jsem u toho nebyla. Viděla jsem vás ale ráno z okna hostelu, jak jste běhaly. Lidmilka s Pavlou a Jitka ležela na lavičce a cvičila a pak si dala kolečko také okolo kurtu. Ale bohužel jsem to nezdokumentovala, protože jsem měla baterii z foťáku na nabíječce. Díky za hezký článek Lidmilko.

Hana Rypáčková 13.6.2019 09:12

Tak jsem se podruhé nachechtala, už když jste to líčily u stolu, byla legrace...Bylo tam prima...Hned bych s vámi zase někam vyrazila.

Dana Kolářová 12.6.2019 17:18

☼ ☼ ☼ :-) :-) :-)

Marie Doušová 12.6.2019 12:41

Také takové kalhoty vlastním a vždy si musím dávat pozor na přidělání nohavic. Chce to klid a ono se to podaří. Moc úsměvná povídka z Kořenova. Dík.

Anna Potůčková 12.6.2019 10:52

Kdybych si někdy takové kalhoty pořídila, tak s nimi bych si pořídila i fix na textil a na neviditelném místě bych si vyznačila P a L (pravá - levá)

Alena Vávrová 12.6.2019 10:37

Prima pohádka ;-))!

Elena Valeriánová 12.6.2019 08:52

Lidmilko, znám takové kalhoty. Můj Honza je má a dokonce je nosil i v Kořenově. Když vidím váš zápas s nimi, a to jste holky šikovné, už se nebudu na něj zlobit, že si je neumí sám připnout. Půjdu do kleku a připnu mu je sama bez reptání. Dosud jsem skoro vždy reptala.

Marie Novotná 12.6.2019 06:24

No,prosím,zase vím víc.A my to neviděli.Tohle muselo být zajímavé podívání.Tak třeba příště se s vydáme s vámi. :-) Článek i foto se moc povedlo.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá