Ilustrační foto: ingimage.com

Pocity - úryvek z připravovaného románu

31. 5. 2019

Glosa Hany Švejnohové Můj příběh

Autor: Hana Švejnohová

Hodnocení:

(4.8 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Nováková 1.6.2019 13:17

Hanko, nesmírně děkuji za Vaši vstřícnost. Mám ráda Vaše psaní, krásně se čte a má hlavu i patu. Proto bych uvítala Váš názor.Pošlu - hezký den

Hana Švejnohová 1.6.2019 10:34

Těší mě vaše důvěra, Hanko, ale jako profík se rozhodně necítím... Jen mě to baví a zkouším to podobně jako tisíce jiných literárních "samouků" :-) Každopádně si váš počin ráda přečtu - pošlete ho na hankasvej@gmail.com

Hana Nováková 1.6.2019 09:24

Hano, bude to jistě dobré čtení. Jste profík a já bych prosila, zda by bylo možné zhodnotit vašima očima jedno mé dílko prostřednictvím mailu. Mohla bych poprosit o vaši vstřícnost a hodnocení? Mail: hanka.novajda@seznam.cz

Vladislava Dejmková 31.5.2019 17:24

Milá Hanko, děkuji za vysvětlení. Původně jsem to pochopila jinak, a tak jsem napsala příspěvek do diskuse. Jsem ráda, když se věci včas vyjasní. Také mě napadlo nějak uchopit a zpracovat toto téma šířeji než formou jednoho článku, ale na knížku si netroufám. Vlaďka

Hana Švejnohová 31.5.2019 13:16

Milá Vlaďko, mrzí mě, že vás to mrzí... Právě Vy svými příspěvky jste mě vlastně inspirovala ke zveřejnění kousíčku z jinak prozatím utajovaného materiálu!!! Právě ty "Pocity" jako skupinové označení určitého typu vyjádření ve mně evokovaly potřebu sdílení - a rozhodně v tom nebudu pokračovat... Myslím, že jsem Vám své nadšené "pocity" z Vašich textů sdělila v diskuzi, nemám pravdu?

Dana Puchalská 31.5.2019 10:59

Jo život takový jaký je, je nejlepší téma na knihu.

Vladislava Dejmková 31.5.2019 08:48

Dobře napsáno. Diskutuji zde proto, že mě trochu mrzí, že tento článek má stejný začátek názvu jako příspěvky, které jsem na toto téma začala psát já a už byly zveřejněny.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Máte to taky tak?

Večer po sprchování se zkouknu v zrcadle a říkám si, že bych potřebovala nějaké to kilo zhubnout.…

Věra Petrášová

Míčky, míče, balony

Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden pověšený.

Věra Ježková

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný