Pouť k Pražskému Jezulátku
Z archívu autorky článku

Pouť k Pražskému Jezulátku

27. 5. 2019

Po dlouhé době jsme se s kamarádem Lukym vydali na výlet. Tentokrát byl směr cesty jasný. Pouť k Pražskému Jezulátku. Dozvěděla jsem se o něm díky knize Encyklopedie magických míst, kterou napsala přítelkyně z "Fejsbůku", spisovatelka Soňa Thomová. Mimochodem jde o velmi zajímavou knihu - doporučuji.

Nejdříve jsem pátrala po informacích na stránkách www.pragjesu.cz. Tam se o Jezulátku dozvíte více. Mj. můžete i napsat prosbu o modlitbu. Nebude zveřejněna, ale bude přinesena před oltář a zahrnuta do intence večerní mše svaté v následující čtvrtek.

Vedle kláštera Pražského Jezulátka (kostel Panny Marie Vítězné) je i prodejna, kde si třeba můžete zakoupit tzv. korunku, či novénu a modlitby k Pražskému Jezulátku. A kdo se do Prahy nedostane, může si cokoli objednat na dobírku poštou.

Novéna k Pražskému Jezulátku - v devíti dnech si chceme připomenout Ježíšovo dětství, nechat ho působit na náš vlastní život a dát se jím proměňovat. Vždy je to něco, co se nás týká. Ježíš přišel na tento svět a stal se dítětem kvůli každému z nás a všechny nás zná jménem. Na každý den nám novéna nabízí jednu z vlastností dítěte, které mohou na první pohled vypadat jako omezení, ale možná je to přesně naopak.

Zde každodenní modlitba - "Pane Ježíši, stal ses člověkem a prožil jsi lidský život od začátku do konce. Ty nám dokonale rozumíš, aniž bychom museli něco říkat. Ty nás přijímáš, i když nejsme dokonalí. Ty se k nám skláníš, abys nás pozvedal a činil nás silnými a odvážnými. Prosíme tě, uzdrav naše srdce a naplň náš život pokojem, radostí a nadějí. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen."

Za Pražským Jezulátkem jsme jeli s pokorou a zároveň s očekáváním. Byl to krásný duchovní zážitek, řeknu vám. To se musí zažít na vlastní oči. Srdce se vám otevře a dech málem zastaví... Moc by se nám líbilo být zde na bohoslužbě.

Chůvičce Megí Vlastě jsem  přivezla mj. korunku od Jezulátka, potěšilo ji to. Vždyť nebýt jí, tyto výlety by nebyly. Aby i ona mohla korunku do ruky vzít a svou duši potěšit...

Luky na památku v tento den dostal ode mne korunku také. Korunky jsme pokropili svěcenou vodou.

Plni očekávání jsme se už na počátku cesty vydali do kouzelných pražských uliček. Šli jsme kolem Národního divadla, směrem ke Karlovu mostu.

Při cestě zpět jsme se zastavili u kostela Panny Marie pod řetězem (řád maltézských rytířů). Patří mezi nejstarší sakrální památky naší vlasti. Účast na řádové mši za účasti řádových rytířů v černých hábitech (kukulích s bílými vyšitými maltézskými kříži a rytířskými dekoracemi) je hlubokým duchovním prožitkem.

Ti, co žijí v Praze snad někdy ani netuší, kolik takových prožitků se jim zde nabízí. My, mimopražští bychom se museli nejm. na týden ubytovat v hl. městě, abychom poznali alespoň část magické historie.

Potkali jsme různé atrakce, ale ne všechny se nám líbily. Vodníka, kterému by jistě lépe bylo u vody, pandu, která si s námi zalaškovala, a tak jsme se na chvíli vrátili do dětství.

Zaujaly nás různé dveře, dýchala z nich na nás historie našich předků. Kéž otevřít je a do historie vstoupit možné by bylo...

Zhlédnout můžete krátké video, které jsem zde na "Íčku" vložila.

Tentokrát mne nahrávání snímků potrápilo, nejdou mi nahrávat hromadně, musela jsem jednotlivě... :-(

Jinak vás chci, Íčkaři, povzbudit, ve svém seniorském věku dělám autoškolu. Vím, je to odvaha. No, ona je otázka, zda ji úspěšně zakončím... :-)

A tak i vy všichni, kráčejte za svými cíli.

        Zdraví vás Eva & Luky (a pac od Meginky)

 

 

 

 

Můj příběh
Autor: Eva Krausová
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Krausová
Dani P., to věřím. V Praze bychom s Lukym byli ve svém živlu. Ostatně plánujeme mj. další cestu, tentokrát na Vyšehrad. :-)
Dana Puchalská
Praha je nádherná a památky jsou skvostné. Vím co říkám, jsem rodačka od Vltavy - ze Štvanice. Dá se procházet celý život a pokaždé se najde něco zajímavého.
Eva Krausová
Jitko H., kostel jsme si prohlédli a v muzeu jsme byli (věděla jsem o muzeu předem z webu-proto ten odkaz v článku). Když jsme tam šli (nahoru po schodech), mj. je tam socha Panny Marie, od které jsou zde snímky s "korunkami". I mne už na webu zaujalo, že šatičky Jezulátku věnovala Marie Terezie. Zuzanko, Noc kostelů tam (ale i jinde v Praze) musí být zajímavá. Varhany miluji, to by bylo něco pro mne. Však i Vám Zuzko ať se daří. Díky
Zuzana Pivcová
Zrovna jsem myslela na to, že se zmíním, jak jsme před pár lety byly u Jezulátka na Noci kostelů, kde hrála m.j. sestřina učitelka na varhany. V pauze jsme si prohlédly zmíněnou výstavu veškerých šatiček, které kdy Jezulátko dostalo, včetně exotické ciziny. Ale jinak, přistupujete ke všemu opravdově a s citem, ať se Vám, Evo, daří!
Jitka Hašková
Je vidět, že jste si kostel pořádně neprohlédli. Vlevo i vpravo od oltáře jsou schodiště, po kterých je možné jít nahoru do malého muzea a vidět např. šatičky, které Jezulátko dostalo od Marie Terezie a mnoho dalších zajímavostí. Jako rodilá Pražačka je mým koníčkem poznávat památky v Praze.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 52. týden

U tradic zůstaneme i na přelomu roku 2024 a 2025. Kvízové otázky tohoto týdne se budou týkat tradic novoročních.