Domácí horror

Mejdynka je krásná kočka. Náš Minďák měl podivnou zálibu. Nejradši spal na štaflích, co byly na WC. Úplně nahoře. A kdo to nevěděl a vlezl tam bez zavolání, byl kandidátem na infarkt. Občas skočil i dolů a jedna návštěva nebyla opravdu ráda. A to jsme jí to důrazně říkali. S kočkami se někdy užije i legrace. Ne?

Krásně zbarvená modroočka a dobrý příběh. Když u kamarádky skočí některá z jejích koček ze skříně, vždycky se leknu, bývá to pořádná rána.

Mejdynka je kouzelná :-) Určitě ti do bytu netahá myši, jak ta moje Bětka.

To věřím, že jsi pořádně lekla :-) Mne svého času děsilo podivné klepání. Bylo to brzy po úmrtí manžela, klepalo to vždy večer a v nepravidelnou dobu. Nedokázala jsem si to vysvětlit, ani určit, odkud se klepání ozývá. Až po pár týdnech jsem přišla na původce. :-) Ferda seděl těsně u dveří do prádelny a klepal do něj ocáskem. Asi vycítil, kdy mi je nejvíc smutno a snažil se na sebe upozornit :-)