S babičkou do kavárny. Ideální model setkávání

Dnes v pořadu Sama doma mluvili dva mladí lidé o svém projektu Kafe s babi, pivo s dědou. Viz: www.kafesbabi.cz/.

Naši mě brávali do cukráren i kaváren, a já pak zase svého potomka. Tenkrát jsme byli vychováni, žádný rambajs u stolu nebo pobíhání v prostoru kaváren. Stačilo zvednout obočí... Dnes v některých kavárnách hrůza, matky tam tráví tučnou mateřskou, v ruce mobily, na uších sluchátka. Že jejich děti dělají kolem binec je nezajímá. A takto "vychovávané" děti babička těžko srovná. Vidím to kolem sebe, kavárny mám ráda, dám si výbornou kávu, přečtu tisk a popovídám s přáteli. Na toto jsou právě určeny kavárny. Nemáme zájem o řvoucí a nezvladatelné děti. Dnes je plno cukráren a dětských koutků a hřišť. Tam by měl být ráj dětí. Dnes je dětem pomálu vše dovoleno, přerůstaji přes hlavu - viz škola, a to se stále stupňuje. Co asi bude dál?! Zlobíš - dostaneš na zadek. Tečka.

Teď se bojím, že se neumím chovat?! Já totiž nikdy v kavárně nebyl. V dětství ani v dospělosti. A co naše děti a vnoučata? Nikdy jsem je do kavárny nevzal! Jistě jsem je tím ochudil o nádherné zážitky, jak tady čtu. Jsem já to ale ...

Pěkný článek. I prostředí je pro formování dětí důležité. Hlavně, když se vnoučata s prarodiči sblíží a cítí se při tom šťastně. Jedno, zda v restauraci či v lese při sbírání hub. Faktem je, že v prostředí restaurace nebo kavárny se děti učí jak se chovat ve společnosti. A to se jim bude v životě určitě hodit.

Mám krásné vzpomínky na babičku , která mne vodila do lázeňských restaurací a cukráren v Teplicích, kde jsem dříve bydlel. I dítě tak získá návyky jak se má chovat přes krásný zážitek.

Určitě zajímavý nápad. Moje vnučky jsou hodně mlsné. Asi po babičce. :-)

Některé děti mají raději přirozené prostředí. Naše čtrnáctiletá vnučka ráda vzpomíná, jak jsme vařily švestková povidla, jak jsem ji učila jezdit na kole, jak občas trucovala, když zrovna nemohlo být po jejím, atd. atd. :-)

Naše vnučka je vášnivá čtenářka. Já navštěvuji Univerzitu třetího věku a vždy po kurzu se sejdeme v knihkupectví, kde si vybere knihu a pak zajdeme na zmrzlinu. S dědečkem zase chodí do anglické literární kavárny. Vzájemně se na sebe těšíme a kultivované prostředí dodává pěkný rámec našim diskusím.