Trvalá. Pamatujete na kudrlinky?

Pamatuji si na mámin účes,my děti jsme tomu říkaly "bouda",barvy měnila od blond,přes růžovou,fialovou až k hnědé a do zrzava,posléze s melírem,na starší kolena si nechala bílé vlasy,to už vypadalo velmi důstojně.Já osobně ke kadeřnicím nechodím,nesnáším tyhle strojové účesy na jedno brdo. Jednou jsem si nechala udělat trvalou a vypadala jsem jak "pudl Artamon" !! Nikdy více.

Moc se mi to líbilo a líbí. A natož mikádo, to raději se obracím za chvíli zády neboť...

Trvalou pamatuji, nelíbila se mi, nikdy jsem jí neměla. Dělala ženy starší. Máme v rodu husté pevné vlasy. Maminka měla vlasy rovné, chodila na vodovou - větší natáčky a tupírování. Já mám vlnité od přírody. Když je vlhko nebo zmoknu, vlasy se mi ještě více zavlní. V kadeřnictví vyžaduji jen sestřih a foukanou, někdy si nechávám vlasy vyžehlit. Nemám s nimi žádnou práci, lehnu - vstanu, pořád stejné.

Kdybych měla jinou kvalitu vlasů, klidně bych nosila afro. Ten účes se mi moc líbil. Trvalou jsem také párkrát měla, ale vždy jsem s její údržbou měla hodně práce.

Trvalou jsem nikdy nenosila. Dlouhá léta jsem měla rovně střižené vlasy s ofinou - Kleopatru :-D, i když stále z kratších a kratších vlasů. A pak přišla ta radikální změna na krátký sestřih, který mám dodnes. Trvalá by mi stejně nedržela, podobně jako mamince. Na jejích jemných vlasech jí vydržela do umytí a pak už to bylo horší.

Moc ráda vzpomínám na účes, který se nejvíce podobal účesu 23.jpg. Bylo mi 30 let a ty polodlouhé kudrlinky zjemňovaly můj obličej. Na takový účes jsem měla bohužel příliš jemné vlasy. Proto jsem ho nosila pouze rok, max. dva. Tím skončilo období mých trvalých ondulací.

Moje teta byla kadeřnice a první trvalou mi udělala ona. Nikdy na to nezapomenu, strašně jsem se za tu proměnu styděla. Jenže pak jsem si zvykla a nosila ji mnoho let. Až tak, že jsem si neuměla představit, jak bych vypadala "bez". A dneska si pro změnu už představit neumím ty kudrny. hlavě

Skoro všechny z mé generace nosily trvalou. Jednou to kadernice nějak přehnala a mně začaly padat vlasy a na hlavě jsem měla vypálená místa velká jako dvacetikoruna. A tak jsem od té módy rychle utekla. Ale kamarádka má jemné vlasy a ta ní nedá dopustit.

Jejda, aby ne. Maminka měla vždy krátké tmavé vlasy, na trvalou chodila, nebo si ji dělala doma. Jeden čas jsme ji vyráběly i na mé hlavě. Na mých jemných, rovných vlasech. Přibližně jako na obr. č. 2, ale v řidším provedení. Mám fotku z promoce. Pak mě to na delší dobu přešlo. Asi před dvaceti lety jsem si vlasy natáčela každý večer a spala v pěnových natáčkách. Nechápu. Ovšem můj přítel občas nostalgicky vzpomene, jak mi to tenkrát slušelo.

Jo, pamatuji. Vypadala jsem jak Angela Davis, děs.