Foto: autorka

Proč musely zemřít

10. 5. 2019

K sepsání tohoto příspěvku mě přivedl nedávný článek o umísťování pamětních desek do dlažby před domy, v nichž kdysi žily židovské rodiny, které za války nenávratně zmizely. Někdo se otázal, zda se podobným způsobem vzpomíná i na zavražděné české občany.

2. světová válka Můj příběh

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení:

(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Puchalská 10.5.2019 16:36

Byla to doba víc než strašná. Děkuju za článek, ikdyž byl opravdu moc smutný.

Anna Potůčková 10.5.2019 15:26

Moc smutný článek, ale je třeba připomínat osudy lidí, kteří prakticky za svoji vlast položily životy. Tohle nesmí zapadnout, to jsou velká hrdinství !

Marie Seitlová 10.5.2019 14:31

Přečetla jsem si smutný článek, nikdy by se nemělo zapomínat.

Hana Rypáčková 10.5.2019 14:10

Je to třeba stále připomínat mladým. Jde to nějak mimo.ně... Taky jsem se tady pídila za co trest smrti. Banality ..

Dagmar Bartušková 10.5.2019 12:34

Zuzko, ráda jsem si článek přečetla. Smutné...

Marie Doušová 10.5.2019 10:12

Válka vzala mnoho životů a proto je potřeba si vždy připomenout hrůzy , které přinesla. Už nikdy válku a snažit se žít v míru, porozumnění a lásce k člověku.Zuzko dík za připomenutí osudů dívek,které tak brzy opustily život v mladém věku.

Hana Nováková 10.5.2019 09:40

Zuzko moc hezký článek, je třeba nejen vzpomínat, ale hlavně nezapomínat. Už v jednom článku jsem se o tom zmínila. Obětovat svůj život za vlast nemůže být nikdy zapomenuto a že těch lidí nebylo málo.

Jana Šenbergerová 10.5.2019 09:09

Taková hezká děvčata! Je smutné, že zemřela tak mladá, a ještě smutnější to, proč, ale také to, že nebyla jediná. Díky, že jsi nás seznámila s výsledkem svého pátrání. V každém městě i vesnici je na koho vzpomenout.

Zpět na homepage Zpět na článek

O salámu, odvaze a taky o štěstí

V tomto příběhu hraje klíčovou roli salám. A taky odvaha jedné šestnáctileté dívky. Představme další hrdiny tohoto příběhu: zámek kousek za Prahou, zvaný Dolní, jeho naprosto nesourodí obyvatelé a jedna zahradnice. A ještě doba, kdy se příběh odehrál - druhá světová válka.

Zuzana Zajícová

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá