Manažerky versus laskavé matky
FOTO: Julie Vargová

Manažerky versus laskavé matky

28. 3. 2021

Nedávno jsem četla kratičký článek popisující výsledky jakési americké studie, která tvrdí, že matky, jež jsou úspěšné v životě i v zaměstnání, pro děti představují výrazný vzor. Autoři studie tvrdí, že není pravda, že tyto děti nemají dost péče a nevyvíjejí se tak dobře, jako děti laskavých a méně aktivních matek v domácnosti.

Obsah článku mě doslova nadzdvihl ze židle. Podle mě dehonestoval mateřskou péči. Nejsem psycholog a netvrdím, že můj názor je ten nejsprávnější. Cítím však potřebu postavit se na stranu matek, které porodí dítě a věnují se mu v duchu zažitých zvyklostí. Na stranu matek, které v rodinné výchově spatřují pevný základ pro své děti. Nemohu své myšlenky opřít o statistiky. Jenom o porovnání a o něco málo zkušeností vlastních, vyslechnutých a zažitých.

Někdy v sedmdesátých letech minulého století se v rádiu vysílal pořad na různá témata s možností dotazů do živého vysílání. Poslouchala jsem ten zaměřený na výchovu dětí. Jedna posluchačka se přítomného psychologa zeptala, kdy má začít s výchovou svého tříletého syna. Na odpověď nezapomenu: "Maminko, máte tři roky zpoždění."

Před pár lety jsem měla blízko k organizaci zabývající se výchovně vzdělávacím procesem. Matky s tříletými dětmi, které nebyly přijaty do mateřské školy, si málem oči vyškrábaly, aby právě jejich potomek  tady byl umístěn. Většina z nich nechodila do práce, chtěly si jen od dítěte odpočinout. Alespoň dopoledne, protože zmíněné zařízení odpolední program nenabízelo. Nechápala jsem a nechápu tento postoj a neumím najít odpověď na otázku - proč si tyto ženy pořizují děti? Proč ho za každou cenu předávají do rukou státních institucí, místo aby se jim věnovaly se vší parádou?

Matky manažerky sice chodí do práce, ale o jejich potomky se starají cizí lidé: učitelky v mateřských školách, chůvy, pečovatelky, lidé ze soukromých škol. Někdy prarodiče. Péče o vlastní dítě se scvrkne na pusu na dobrou noc. Kde je to pravé mateřské pohlazení, pofoukání odřeného kolene, utření pobryndaného trička, vysvětlení, proč nemá tramvaj pneumatiky?

Často jezdím veřejnou dopravou. Na prstech jedné ruky bych spočítala trpělivé, všímavé a vysvětlující maminky. Většina mladých žen s kočárky se nejen neomaleně hrne do vozu, navíc na své kňourající dítě řvou, aby bylo zticha, některá mu vrazí rohlík do ruky, na jeho otázky odsekne, aby neotravovalo. Dítě odrostlé kočárku je často doslova vláčeno matkou za jednu ruku. Co ale většinu matek spojuje, je soustředěná "práce" s mobilem.

Jsem z těchto situací rozčarovaná a říkám si, jaká že to generace vyrůstá? Věřím, že rodičů, kteří svým dětem věnují tolik času, kolik si zaslouží, je hodně. Bojím se však, že jich bude ubývat, protože konzumní společnost vytěsní rodičovskou zodpovědnost. Někdy si myslím, že někteří rodiče považují za samozřejmost, aby se o jejich potomky postaral někdo jiný. Nejlépe stát, ten není se svými službami tak drahý, jako soukromý sektor.

Při psaní těchto řádků mi občas bleskne hlavou myšlenka - proč to vlastně píšu? Asi proto, že je mi líto všech rodičů, kteří se svým dětem opravdu laskavě věnují, společně objevují svět kolem sebe, vysvětlují, co je dobré a co zlé a nevadí jim, že se musí občas uskrovnit, aby svým potomkům dopřáli poznávání a rodinnou pohodu.

Moje kamarádka Zdena má dvě dospělé děti. Nestala se z ní manažerka, rozvedla se, žije sama. Dětem se věnovala od narození. Vztah této matky a jejích dětí vnímám jako úžasný. Jejich vzájemný respekt není hraný, je skutečný. Vím, že i Zdena je na své děti pyšná.

Přála bych dnešním miminům, batolatům, dětem všeho věku, aby u svých rodičů kromě vzorů z pracovních úspěchů našly otevřenou a chápající náruč a pocit, že právě ony jsou u nich na prvním místě.

Můj příběh
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(4.5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladislava Dejmková
Každý na to může mít jiný názor, nic není černobílé. I matka manažerka se může věnovat svým dětem výborně. Záleží hlavně na jejím vztahu k dětem a na vztazích v rodině. To, že se děti dostanou do kolektivu dřív než ve škole a učí se navazovat i vztahy k jiným lidem a v jiném prostŕedí, je podle mého názoru také rozvíjí.
Jitka Caklová
Paní Vargová, dík za skvěle napsaný článek. Blýská se na lepší časy. Zatím sice zřídka, ale vídám i matky, někdy i tatínky, kteří umí své dítko pohladit, obejmout, vysvětlovat..... Lidé se začínají "probouzet" a děti jim jdou příkladem. Příroda je moudrá a nedá se umlčet ♥
Hana Nováková
Krásné, životní zamyšlení - naprostý souhlas
Dana Divišová
Článek se mi líbí a nutí k zamyšlení. Mám přesto k tomu nějaké poznámky. Většina dětí se do školky docela těší. Je to asi tím, že už jim nestačí hrát si doma s maminkou , dívat se na televizi, chodit na procházku vedle maminky s miminkem v kočárku. Těší se na děti, na to, že se ve školce pro děti vymýšlí činnosti dle jejich věku a dovedností. Byla jsem s dětmi doma do dceřiných sedmi let, protože byla neustále nemocná . Toužila po školce, ale nešlo to. Máte pravdu v tom, že rodiče si dnes chtějí žít dle svých představ a děti už nejsou na prvním místě. Proto je rodiče berou do restaurací , na večerní grilovačky s kamarády, kde se o ně už nikdo moc nestará. Vidíme to i na plných dětských koutcích v hypermarketech či pizzeriích. Vztahy rodičů a dětí nejsou vždy obrazem toho, jak je rodiče vychovávali. Je bohužel hodně starých lidí, kteří zůstávají opuštění, protože vychovali ze svých dětí rozmazlené sobce.
Jana Hošková
Páni ! Do písmene s vámi souhlasím ! Jako bych ten článek napsala i já ! Když někdy vidím americký film, jak se tam někomu narodí dítě a oni ještě malé miminko svěří "chůvám", které mnohdy neumí třeba ani pořádně anglicky, protože jsou to "aupairky", tak mi naskakuje doslova husí kůže. Chápu, že to tam asi mají těžké. Nemají takové výhody,jaké tu máme my. O to víc bychom si toho měli vážit a užít si ten čas s dítětem - uteče to jako voda a je to nevratné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.