Kvapem se blíží čas, kdy se opět zazelenají louky a stráně. I tam se dají natrhat rostliny, které jsou hezké nejen do vázy, ale i dobře chutnají. Určitě jste tuhle rostlinu mnozí viděli. Je to Vrbka úzkolistá - Epilobium angustifolium. Některé zdroje ji uvádějí pod názvem Vrbovka úzkolistá.
Je léčivá a také jedlá! Má velmi zajímavou chuť. Pro kulinářské účely ji sbíráme nyní na jaře. Sbíráme listy, vrcholky stonků, květní stopky i s poupaty a oddenky. Oddenky můžeme sbírat i na podzim.
Listy i stonky se mohou upravovat jako chřest. Můžeme je přidávat do polévek a salátů. Oddenky se mohou konzumovat syrové nebo vařit.
V Anglii, Kanadě se vrbka připravuje jako zelí. Některé země v USA ji přidávají do cukrovinek, džemů, zmrzlina i sirupů. Protože dřeně mladých i starších stonků mají mírně sladkou a jemnou chuť.
Ze sušených listů se připravuje čaj. Býval to nejoblíbenější nealkoholický nápoj v Rusku, nyní se pije hlavně na Urale. Je známý jako Koptský, Kaporský, Kurilský nebo Ivanův čaj.
Zkuste si nyní na jaře připravit salát. Je velmi jednoduchý na přípravu.
1 středně velká mísa mladých vrcholků, 50 gramů oříšků (lískových, vlašských, makadamových nebo mandle), 2 - 4 natvrdo vařená vejce, sůl, pepř, citrónová šťáva, trochu rozpuštěného másla.
Vrcholky povaříme cca 5 -10 minut v osolené vodě s trochou citrónové šťávy. Oříšky opražíme a rozdrtíme. Uvařené vrcholky posolíme, opepříme a polijeme rozpuštěným máslem a posypeme oříšky. Navrch dáme vejce nakrájená nadrobno. Podáváme s chlebem nebo pečivem.
Na závěr přidám 3 zajímavosti.
1.) V roce 2002 byla Vrbka úzkolistá zvolena květinou Londýna. Byla totiž první rostlinou, která začala po II. světové válce na jeho ruinách růst.
2.) Je také od roku 1957 vyobrazená na vlajce Yukonu v Kanadě.
3.) Chmýří, které se utvoří po odkvětu, se spřádá.
Informace jsem čerpala ze svých knih a zápisků.