Foto: autorka

Velká radost z maličkosti

11. 4. 2019

Můj příběh

Autor: Eva Mužíková

Hodnocení:

(5.1 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Josef Borecký 10.6.2019 05:56

Po přečtení vlhké oči ...

Eva Mužíková 14.4.2019 20:36

Děkuji za reakce. Počkám až budou stromy obsypané listím a všechno pokvete. Pak vám tu nádheru vyfotím...

Anna Čípová 14.4.2019 16:45

Evi, tleskám. Děkuji za procházku lesoparkem, tam musí být nádherně.

Hana Šimková 14.4.2019 10:35

Taky jsem chtěla zachránit strom, ale nepovedlo se.

Dagmar Bartušková 13.4.2019 14:33

Pěkný počin.

Anna Potůčková 13.4.2019 12:40

Šlechetný čin! Kéž bychom se k přírodě takto chovali všichni a hlavně si všímali, co je třeba udělat a čemu je třeba pomoci !

Hana Lancová 12.4.2019 14:39

Evi, jsi úžasná. :o)))

Lenka Hudečková 12.4.2019 11:24

Evičko, Ty jsi opravdové zlatíčko. Asi by mi to taky nedalo a rovnala bych kmen borovice. jsi šikulka pozorná...díky za takové lidi, jako jsi Ty :-) ♥☼

Helenka Vambleki 12.4.2019 09:05

Bertice, prosím, nemohla bys mi srovnat páteř????? :) :) :)

Zdenka Jírová 11.4.2019 23:41

Vzpomínám si, že moje maminka také zachránila podobně jeden stromek v parku.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Vlasta (82 let): Říkají mi sluníčko a já lituju, že jsem nebyla sobecká

Vždy jsem měla jasno, že až mi dojdou síly a přijdou nemoci, nepostavím syny do situace, aby se o mě museli starat. Sama jsem pečovala o nemocnou tchyni a stálo mě hodně sil a nervů A tak jsem se přestěhovala do domova seniorů. Není to místo vhodné pro každého.

Redakce