Ilustrační foto: pixabay.com

Daruj objetí své mamince, dokud můžeš. Přijde den, kdy už to nebude možné

12. 5. 2019

Můj příběh

Autor: Hana Nováková

Hodnocení:

(4.8 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Daniela Řeřichová 19.5.2019 07:46

Měla jsem s maminkou hluboký, láskyplný vztah, ale nebyly jsme zvyklé své pocity dávat najevo. Až v posledním roce jejího života jsme se začaly více svěřovat, hladit se, objímat. Dnes jsem téměř ve věku, kdy odešla, a je mi líto, že jsme si těch projevů lásky a vděčnosti nestačily dát najevo víc.

Eva Mužíková 12.5.2019 19:58

Hanko, i já za krásný článek děkuji...

Zuzana Pivcová 12.5.2019 19:03

Děkuji, Hanko, je to dojemné. Věřím, že většina žen smýšlí stejně.

Soňa Prachfeldová 12.5.2019 13:39

Moc hezky s citem napsáno. U nás se květnový svátek skromně slavil pořád, babička nedopustila, abychom zapomněli. Moje maminka žije pořád v mých vzpomínkách, však jsem natrhala malou kytičku ze zahrádky, kterou tak láskyplně opečovávala a přinesla jí s poděkováním. Všem dobrým mámám přeji hodné děti a zdravé děti.

Dagmar Bartušková 12.5.2019 12:34

Maminku už nemohu obejmout. Bohužel. Byla to milující a milovaná máma. Je však i mnoho matek, které za matky snad ani být považovány nemohou. Jsou to zrůdy.

Anna Potůčková 12.5.2019 10:17

Moc krásný článek, za který děkuji! A je to tak, já svoji maminku už obejmout nemůžu, už se na nás dívá seshora.

Hana Nováková 12.5.2019 10:15

Jani jistě, bude mi ctí....

Jana Šenbergerová 12.5.2019 10:11

Moc hezký článek ke Dni matek. Mohla bych si poslední odstavec se jménem autorky zkopírovat? Vyjadřuje všechno, co je podstatné pro vztah dítě - matka. Děkuji.

Marie Doušová 12.5.2019 09:51

Snad každá matka má starost o svoje děti a snaží se z nich vychovat slušné a mírumilovné děti. Někdy se to podaří a někdy ať se snaží jak chce , tak se to nepovede.Buď jsou nemocní ,nebo podlehnou drogám ,nebo dělají rodičům radost a to vše naše děti dokážou. Buďme jim dobrou matkou a doufejme , že naše děti to ocení a stanou se také matkou ,která bude silná a bude mít pochopení pro dětské sny a touhy.

Dana Puchalská 12.5.2019 09:42

Paní Hano, je to milý článek. Děkuji za něj.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá