Ilustrační foto: pixabay.com

Nákupy pro radost

7. 4. 2019

Můj příběh

Autor: Eva Haltufová

Hodnocení:

(5.1 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 7.4.2019 16:20

Také vám přeji, ať vám ta radost vydrží co nejdéle. Už moje dcera měla zcela jiný vkus než já, o vnučkách nemluvíc. Nikdy bych se netrefila do toho, co se líbí jim, a také bych si nic takového nepřála pro sebe. Do cukrárny chodíme rádi všichni. :-) Je dobře, že jsou různé radosti, aspoň se na každého nějaká dostane.

Naděžda Špásová 7.4.2019 13:48

Tohle už nedělám, 11letá vnučka není zrovna vděčná, pokud se jí to nelíbí. Radši si koupím něco pro sebe. Ono to mělo něco do sebe, když toho tolik nebylo. Teď neví, co by si vymysleli, závidí si mezi sebou a vděk? To slovo vůbec neznají. Přeji vám, Evo, aby vám ta radost vydržela ještě hodně dlouho. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá