Proč se mě všichni ptají na cestu

Copak tam, kde to znám. Tam to problém není. Ovšem když si mě vyberou k optání na cestu v cizím městě či dokonce v cizině, tam se fakt divím. Zejména, když je lidí kolem dost a dost.

To víte, že jo, Libore, dobrej nápad ! Buď mě odvezou jako blázna nebo za mnou bude běhat procesí dětí :-)) :-))

Měl bych řešení. Nasaďte si ten klaunský nos, který máte na svém profilu.

To chápu, musely to být šílené pocity, dnes bych už také nikoho do auta nevzala.

Maruško F.- nacpat se k někomu do auta asi není opravdu dobrý nápad :-)) , minimálně tím znervózníte řidiče - aspoň já to zažila kdysi. I když záleží na tom, kdo se vecpe, jestli dáma či neznámý muž...Vezla jsem v autě své dvě malé dcerky, zastavila před železničním přejezdem. Náhle se vzadu otevřely dveře a k mým dcerkám nasedl nějaký cizí kluk a že prý jestli ho svezu. Byla jsem z toho tak konsternovaná, že jsem se na nic nezmohla. Zatímco on dával dětem vzadu bonbony, já bojovala těžký boj se strachem...protože jsem tou dobou pracovala v učilišti, tak jsem zvolila taktiku "odhal zločincovu identitu a možná se k ničemu neodhodlá". A tak jsem ho podrobila výslechu, jestli není z našeho učiliště či odkud vlastně. Učiliště zapřel, neřekl nic a pořád mlčel. Kus cesty se jelo lesem a já trpěla. Ruce se mi málem třásly na volantu. Dneska v těch podmínkách, které jsou, bych teda nikoho cizího do auta už nevzala. Kluk pak v nejbližší vesnici požádal, abych zastavila, poděkoval a vystoupil. A já si celou cestu představovala, co všechno se mohlo stát. Možná za to mohla má bujná fantazie a chudák kluk byl rád, že jsem ho svezla. Ale ten jeho nástup do mého auta byl víc než podivný.

Díky za vtipný článek, nacházím v něm samu sebe... Často se mne lidé ptají na cestu v našem městě a já také občas nevím, zda jsem jim vlastně poradila dobře...? Naopak já když jsem v cizím městě, tak se také moc ptám na cestu a vybírám si také většinou jako Ivana K.

Bydlím na hranicích s Rakouskem, takže cestu do kadeřnictví nebo podobné údaje dokážu vysvětlit i v němčině. Tuhle se nějaká rodinka ptala na náš sportovní stadion. Místo "Doleva a dvakrát doprava" jsem se jim nacpala do auta a průběžně hlásila "Teď vlevo, pak do kopce. " Stadion jsme našli a dojeli včas. Jen nevím, zda mám doporučovat vstup do auta k úplně cizím lidem :-)

Vtipné, bezva se to četlo. Zrovna včera jsem radila jednomu mladíkovi. Nevím, zda došel na hledanou adresu. Snad,

Jani, ta fotka s cedulemi mi připomněla park ve Valettě na Maltě, tam byly také ukazatele do vzdálených měst.

Vtipné , bylo to opravdu nechtěné ? Věřte, nevěřte :-)