Vyprávění letištní

Vyprávění letištní

3. 4. 2019

Z poznávacího zájezdu ze Sovětského svazu (viz Vyprávění nádražní II) jsme se vraceli letadlem. Letěli jsme z Leningradu přes Moskvu do Prahy. Na letišti jsme museli projít bezpečnostním rámem. Všichni jsme prošli bez problémů – všichni, až na mého přítele. Odevzdal tašku, prošel, rám se rozezněl. Vrátil se, vyndal z kapsy klíče. Prošel, rám se rozezněl. Vrátil se, vyndal z kapes drobné. Prošel, rám se rozezněl. Vrátil se, vytáhl z kalhot pásek s kovovou sponou. Prošel, rám se rozezněl. Situace začala být kritická. Letadlo bylo připraveno k odletu. Všichni netrpělivě čekající členové naší výpravy přítele již upřímně nenáviděli. Nedivila jsem se jim. Sama nerada přicházím kamkoliv na poslední chvíli, natož pozdě. Přítel byl samozřejmě nervózní, zpocený. Celníci ho požádali, aby si zul boty. Prošel, rám mlčel. V botách objevili vložky s kovovou podpěrou nožní klenby. Propukli jsme v neovladatelný smích. Všem se nám ulevilo, nejvíc samozřejmě příteli a mně. Přítel se obul, posbíral své odložené věci a vydali jsme se k letadlu. Do Prahy jsme doletěli v pořádku. Když tuto příhodu později, již s nadhledem, přítel vyprávěl, říkal: „Vodili mě jako medvěda“.

Foto: https://www.google.cz/search?q=pulkovo+airport&sa

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Soukupová
Vidím to jako živé. Několikrát jsem taky letěla do Moskvy a Petrohradu, tak si to umím představit. Váš přítel zaslouží pochvalu za statečnost.
Eva Mužíková
Nikým nepoučená,/ nebo jsem neposlouchala /prvně v Egyptě, vložím do horní kapsy u kufru dva úlomky korálu. Jen tak, volné, nezakryté!!!! Při kontrole na letišti šel s našimi kufry syn. Najednou se otočí na mne s otázkou, co v kufru mám??? Netuším co chce slyšet, za námi řada cestujících..... Prošli jsme díky tomu, že kontrol naznačil synovi, aby se " vykoupil " a ten měl naštěstí ještě nějakou hotovost u sebe. Nikdo nic nepostřehl. Jak já jsem to pak hned schytala, bylo mi hanba, mohlo vše dopadnout mnohem hůř. Tvé příspěvky Věrko ráda čtu. Dokonce jsem, aniž bych se podívala, několikrát poznala kdo je autor. Díky.
Dana Puchalská
Oprava..... zvonila na letišti , protože... Ach jo, klávesnice skáče.
Dana Puchalská
Hezký příběh. Já naposled zavinila na letišti, próze jsem měla na košili vyšité malé "logo" nějakou kovovou nití. Do té doby jsem o tom neměla ani tušení.
Hana Nováková
Kdo nepozná na vlastní kůži nebo není na druhé straně neví, jak je to důležité pro jednu stranu a traumatizující i když později úměvné na straně druhé. Všechno si zavinili lidé sami a může být i hůře...
Zuzana Pivcová
Ráda čtu takové příhody, utvrzují mě v tom, že nejsem sama, kdo zažíval krušné chvíle. Přísná kontrola je však i dnes. Lidé ze zájezdu se někdy zlobí, ale je to třeba. Díky, Věrko.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.