FOTO: autorka

Splněný sen 3: Pilotem na zkoušku

30. 3. 2019

Můj příběh

Autor: Danuše Onderková

Hodnocení:

(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 31.3.2019 08:32

Danko, jsi opravdu úžasná, napřed balon, teď ultralight, já bych tam nevlezla, i když by ten pohled shora určitě za to stál.

Mirka Motyková 31.3.2019 06:50

Danuš, umíš si užívat života a plnit sny. Pěkné fotky, tak hurá do splnění dalšího přání..

Jana Šenbergerová 30.3.2019 22:28

Takové krásné červené letadélko! Proletěla bych se, ale knipl bych držet nemusela. Pěkné fotky, parádní pohled na Radhošť. Tak ať se ti splní všechny další sny. :-)

Dana Kolářová 30.3.2019 19:41

Danko, hodně štěstí na cestě za splněnými sny!

Lubomír Müller 30.3.2019 19:40

Gratuluji. Takhle se mají plnit sny - s odvahou a radostí. Máte můj velký obdiv!

Eliška Murasová 30.3.2019 19:40

Dano, pěkné a zajímavé fotky, vidět, že sis to užívala.

Jitka Hašková 30.3.2019 18:43

Báječně splněný sen. Danuše jsi odvážná.

Anna Potůčková 30.3.2019 15:35

Luxusní splněný sen a moc hezké fotky! Už zbývá jen pilotovat nějakou kosmickou lod pokud jde o ty výšiny!!!!

Dana Puchalská 30.3.2019 13:39

Danuše, to musela být krása. Moc pěkný a určitě nezapomenutelný zážitek. A ten výhled z kabiny je opravdu z famózní. .

Jana Kollinová 30.3.2019 12:12

Neuvěřitelné! Létám ráda, ale zatím jsem letěla jen civilními letadly, helikoptérou a měla v rukou knipl řídícího panelu modelu letadla.Připojila jste zajímavé fotografie. Ovšem adrenalin je nesdílitelný, ale Váš šťastný úsměv hovoří za vše.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá